„S podobným nápadem, pokud víme, už přišla i některá jiná města, především v USA, u nás jsme asi první. I když v Praze byla také jedna studentka, která vůně města zahrnula do své práce, ale své čichové vjemy prezentovala pouze sama. My chceme zapojit co nejvíce lidí,“ řekl Právu k nápadu vedoucí projektu Martin Vérteši.

Studenti, kteří společně zorganizovali už několik úspěšných projektů, spolupracují s neziskovou organizací Sdružení přátel Jaroslava Foglara a jsou aktivní ve veřejném prostoru. S nápadem čichové mapy Brna uspěli v grantovém programu Mládež kraji.

Vůně k městům patří

Jak Vérteši dodal, on i jeho kamarádi jako spoluautoři projektu vycházejí z toho, že vůně i zápachy jsou opomíjenou složkou života ve městě. Nepodléhají regulacím, a dokážou tak značně znepříjemnit život, stejně tak ale může příjemná vůně zlepšit náladu.

„Právě tyto poznatky nás spolu s dalšími čtyřmi kolegy z Masarykovy univerzity vedly k založení a spuštění čichové mapy Brna. Každý návštěvník webu do ní může zanést svůj bod, ostatní o nich pak hlasují. Hlavním cílem je upozornit na problémová, zapáchající místa a vyzdvihnout ta, která naopak stojí za návštěvu,“ vysvětluje.

Podle hlasování návštěvníků se vložené body postupně seřazují do takzvané pachparády. Ta naznačuje, která místa v Brně nejvíce voní a která nejvíce smrdí.Martin Vérteši, vedoucí projektu

Čichová mapa města postupně vzniká na webu, studenti chtějí nasbírat stovky záznamů.

„Lidé mohou vkládat záznamy všeho druhu, rovnou je ale zařazují do kategorií, které usnadňují orientaci. Teprve po vložení ostatní hlasují, jestli dané místo voní, či zapáchá, názory se totiž mohou lišit,“ přiblížil Martin Vérteši.

Tabulka zvaná pachparáda

Kromě určení přesného místa na mapě musí vkladatel určit zdroj zápachu v kategoriích jídlo, příroda, město, zvířata a jiné, posléze definovat intenzitu a určit, zda je zápach cítit trvale, jednorázově či opakovaně. Každé místo je navíc možné sdílet na sociálních sítích a lze o něm diskutovat.

„Podle hlasování návštěvníků se vložené body postupně seřazují do takzvané pachparády. Ta naznačuje, která místa v Brně nejvíce voní a která nejvíce smrdí,“ doplnil Vérteši.

V budoucnu chce s kolegy uspořádat vycházky po těch nejvoňavějších místech. „Už se na to těšíme, že si zatím jen teoretické poznatky, které se na webových adresách objeví, očicháme vlastními nosy. Ale myslím si, že lépe to vynikne, až bude lepší počasí,“ dodává se smíchem.

S místy se silným zápachem mají naopak studenti zcela jiné plány.

„Jakmile shromáždíme dostatek záznamů o místech s obtěžujícím zápachem, máme v plánu předat je odboru životního prostředí brněnského magistrátu, a podniknout tak první krok k řešení situace. Věříme, že platforma čichové mapy by se mohla stát kanálem pro komunikaci s vedením města. V takovém případě ji určitě budeme dále rozvíjet,“ popsal další člen týmu Jiří Kalina, který kromě studia chemie pracuje v Centru pro výzkum toxických látek v prostředí.

Oříšky voní, přepálený tuk ne

Jak je již po pár dnech provozu z portálu patrné, zatím největší oblibu z brněnských vůní mají prodejny oříšků, z nichž ta nejsilněji vonící – jistě i vlivem proudícího vzduchu – je v podchodu pod hlavním nádražím. Té dalo „voňavý“ hlas už 40 lidí, naopak Trnitá ulice a jedna z jejích zdí, kde si občas někteří pánové ulevují, smrdí Jirkovi z Adamova a také dalším šestnácti lidem.

Jako zápach vnímají hlasující též ventilace v restauracích, kde jim nejvíce vadí pach přepáleného tuku. Naopak prodejna koření v jedné z pasáží většině hlasujících voní.