Tým pod vedením onkologa Lu Joua ze S'-čchuanské univerzity v Čcheng-tu deaktivoval v imunitních buňkách pacienta gen vyvolávající tvorbu proteinu PD-1. Ten totiž funguje jako „anténa“, která zjišťuje, které buňky těla jsou zdravé. Problém je ale v tom, že jako zdravé se maskují i buňky rakoviny, takže imunitní systém s nimi obvykle moc nepořídí.

Krok čínských vědců přirovnali vědci k odstranění brzd z imunitního systému. Není ale jasné, jak Číňané zajistili, aby „odbrzděné“ buňky imunitního systému nenapadaly opravdu zdravou tkáň – a co udělají, pokud se tak stane. Pacient s upravenou krví má být nyní půl roku sledován. Zároveň má v příštích měsících dostat upravenou krev ještě dalších deset lidí.

Soupeření jako v kosmu?

Podle profesora Andrewa Sharrockse z britské University of Manchester „je jasné, že s dalším zdokonalením metody Crispr se nynější studie stane první z mnoha, které se pokusí využít tuto technologii“ pro záchranu lidí.

„Léčba rakoviny je jeden ze způsobů využití, stejně jako potenciální boj s autoimunitními chorobami včetně takových jako artritida,“ dodal Sharrocks.

Doktor Carl June z University of Pennsylvania v americké Filadelfii chce příští rok využít k léčbě rakoviny úpravu tří genů. Už nyní ale předpověděl, že experimenty jako ten čínský nebo ten jeho „spustí Sputnik 2.0, biomedicínský souboj mezi Čínou a USA“.

Narážel tím na vesmírné soupeření mezi USA a SSSR, které začalo v roce 1957 vypuštěním první umělé družice Sputnik.