Mladí Češi neskrývají ambice. Každý desátý vysokoškolák dnes studuje souběžně více než jeden obor. Pokud se jim ve škole něco nelíbí, nebojí se však rozhodnutí přehodnotit a změnit zaměření studia. A to i za cenu, že budou muset začít studovat znovu od začátku.

Podle výsledků průzkumu v minulosti každý pátý vysokoškolák změnil zaměření nebo dokonce vysokou školu. Obory mění nejčastěji studenti starší 24 let nebo vysokoškoláci z větších měst.

Základem je možnost uplatnění

Při výběru vysoké školy hraje hlavní roli uplatnění po studiu a dobré jméno školy. Až na dalších místech zajímá vysokoškoláky kvalita výuky a vyučujících, případně výdaje na školné. Podle průzkumu ale současní vysokoškoláci touží po vysokých manažerských postech nebo vlastním podnikání méně než jejich kolegové ze středních škol. Více je láká práce ve školství, věda a výzkum či práce s lidmi. Oblíbené jsou také informatické obory.

„Uvědomujeme si, že se bez kvalitních IT nástrojů dnes neobejde ani ta nejmenší firma. Proto uchazečům nabízíme mimo jiné i studium aplikované informatiky. Absolvent nalezne uplatnění jako softwarový architekt nebo programátor,“ uvedl k tomu Jaromír Veber, rektor VŠPP.

Pomoc školy na cestě k vysněnému povolání

Pomoc školy na cestě k vysněnému povolání

FOTO: David Ryneš, Novinky

Od vysoké školy studenti v první řadě očekávají získání vědomostí a uplatnění na trhu práce. S tím souvisí zajištění dostatečného příjmu, který od vysokoškolského vzdělání očekává 65 procent dotázaných.

„Studenti očekávají, že po studiu bude jejich příjem zhruba 37 500 korun měsíčně. To je zhruba o dva tisíce méně, než si představují současní středoškoláci. Jen tři procenta dotázaných by si přála ročně vydělávat přes milión korun,“ doplňuje rektor VŠO Jindřich Ploch.

Chybí kvalitní výuka jazyků a individuální přístup

Až 82 procent studentů se domnívá, že jim české vysoké školy pomáhají k dosažení vytouženého zaměstnání. Přesto mezi nimi najdeme bezmála pětinu, která má opačný názor. Největší skeptici se objevují mezi dotázanými nad 24 let. Nejkritičtěji hodnotí výuku cizích jazyků a nedostatečné zaměření výuky na praxi.

Vysokoškoláci by také ocenili individuálnější přístup ze strany pedagogů. Přes veškeré výtky je však 92 procent studentů spokojených se školou, na které momentálně studují.

V současné době na veřejných vysokých školách studuje 91 procent všech studentů, ale dle daného průzkumu jen 64 procent je hodnotí jako kvalitnější než soukromé. U sedmi procent dotázaných v kvalitě vítězí soukromé vysoké školy.

„Od soukromých vysokých škol studenti očekávají především kvalitní výuku cizích jazyků a individuální přístup pedagogů. U veřejných škol si cení více historie školy a finanční dostupnosti,“ shrnul Veber.

Průzkumu se zúčastnilo 335 žáků středních škol, 331 studentů vysokých škol a 342 občanů patřících do nestudující ekonomicky aktivní populace ve věku od 20 do 55 let. Odpovědělo celkem 1008 respondentů.