Pružně reagovat na měnící se pracovní trh, využít na vysokých školách více odborníků z praxe a rozvinout mezifakultní a meziuniverzitní spolupráci napříč regiony. To vše patří k hlavním cílům projektu Příprava adaptace VŠ na potřeby kulturních a kreativních průmyslů.

„Tato oblast představuje velký potenciál. Podle kvalifikovaných odhadů se kulturní a kreativní průmysly, do nichž zahrnujeme činnosti, jejichž základem jsou lidská kreativita a talent, podílejí na HDP Evropské unie asi 4,5 procenty. Je to rychle rostoucí ekonomika, která bude potřebovat vzdělanou pracovní sílu,“ vysvětlil Radek Palaščák, manažer projektových aktivit.

VŠ ne vždy reagují pružně na trh

Do kulturních a kreativních průmyslů (KKP) spadají oblasti jako design, architektura, film, divadlo, software, reklama nebo výtvarná umění.

České vysoké školy sice už nabízejí desítky studijních oborů, jejichž absolventi nacházejí uplatnění v této oblasti, ne vždy ale reagují pružně na měnící se potřeby trhu a ne vždy se teoretická výuka doplňuje i s praktickým vzděláváním.

FOTO: Univerzita Palackého - Imrich Veber

Pomoci by měl právě projekt iniciovaný v Olomouci, jehož výsledkem bude i podrobná „mapa“ předmětů a oborů vztahujících se ke kreativním odvětvím. Pokud by se projekt ujal, tak by školy i studenti napříč republikou dostali přehled předmětů, který by mohli vzájemně kombinovat a doplňovat. Výsledkem by byla jejich lepší připravenost pro praxi.

Propojit svá pracoviště

„Už víme, že zapojené vysoké školy dnes dohromady nabízejí na šest stovek předmětů, které je možné využít v oblasti kreativních a kulturních průmyslů,“ doplnil Palaščák.

Dále připomněl, že partnery projektu jsou vysoké školy a univerzity z Brna, Ostravy, Zlína, Prahy, Plzně, Českých Budějovic, LiberceÚstí nad Labem.

FOTO: Univerzita Palackého - Pavel Konečný

„Chceme vytvořit síť spolupracujících vysokých škol, které propojí svá pracoviště tak, abychom dokázali společně reagovat s nabídkou předmětů či celých oborů na potřeby dynamicky se rozvíjejícího odvětví. Počítáme i s tím, že tento univerzitní networking vytvoří podmínky pro systematický postup v relativně nové oblasti zájmu škol. Zaručí i efektivnější využití financí,“ řekl Petr Bilík, prorektor UP pro vnější vztahy a hlavní řešitel projektu.

Odborníci z praxe do výuky

Školy by se díky projektu mohly vyhnout zavádění duplicitních předmětů nebo oborů. Naopak využívat by mohly vzájemných vazeb a kontaktů do podnikatelsko-hospodářské sféry a zkušeností svých poradenských center. Proto projekt počítá ve svém pokračování s větším zapojením odborníků z praxe do výuky.

„Nejenže praxe často vyžaduje jiné schopnosti a znalosti, než si studenti osvojí při studiu, ale často se právě v oblasti kulturních a kreativních průmyslů velmi rychle mění celé obory. Proto chceme do výuky zapojit mnohem více odborníků z praxe,“ uzavřel Bilík s tím, že hodlají školám poskytnout zkušenosti i z jiných regionů.