Orgány a instituce ovlivňující fungování vědy a výzkumu podle zakladatelů asociace věnují doktorandům jen minimální pozornost. Kvůli nízkým stipendiím se čeští doktorandi nemohou plně věnovat studiu, jak uvedla v tiskové zprávě předsedkyně asociace Kateřina Cidlinská.

V průzkumu Doktorandi 2014, kterého se zúčastnily více než tři tisícovky studentů, přes čtyři pětiny respondentů uvedly, že jim stipendia nestačí na pokrytí životních nákladů.

Průměrné doktorandské stipendium na českých vysokých školách bylo 8196 korun měsíčně při prezenčním studiu a 3769 korun při kombinované formě studia.

Nedostatek času na kvalitní výzkum

Řada doktorandů si přivydělává. Osmatřicet procent z nich v průzkumu uvedlo, že tak činí v rámci školy, kde studují, 55 procent se vyjádřilo, že má přivýdělek v jiné firmě či instituci. Předsedkyně ČAD poukázala na to, že to vede k prodlužování studia a k tomu, že až polovina doktorandů studium nedokončí.

„Navíc lze předpokládat, že nedostatkem času na výzkum trpí i kvalita dizertačních prací. Tato situace je nevýhodná jak pro samotné doktorandy, kteří chtějí provádět kvalitní výzkum, tak pro stát, kterému se nevrací investice do doktorských stipendií a odchází mu z akademické sféry lidé, kteří by mohli být do budoucna vědeckým přínosem,” řekla.

Podmínky se mezi školami liší

Studijní povinnosti a další podmínky pro získání doktorského titulu se na školách liší, což spolek považuje za nespravedlivé. Kvůli tomu je také obtížná komunikace uvnitř komunity doktorandů i navenek vůči lidem, kteří mají pravomoc v této oblasti vzdělávání rozhodovat.

„Spolek se bude snažit tuto ‚atomizovanost‘ doktorandů překonat. Zahájí diskusi se studujícími napříč obory a institucemi po celé ČR,” dodali zakladatelé.

Členství v České asociaci doktorandek a doktorandů je bezplatné a otevřené pro všechny studující v doktorských programech v Česku. Zaniká nejpozději dva roky po dokončení studia.