Rektor UP Jaroslav Miller považuje vzestup univerzity v mezinárodních hodnoceních za důsledek změn z posledních let.

„Týká se to nejen oblasti výzkumu a výuky, ale také investic do lidí, internacionalizace, spolupráce s průmyslem, mezinárodní propagace nebo aktivního působení ve veřejném prostoru,“ uvedl s tím, že moderní výzkumná infrastruktura pořízená z evropských zdrojů bezesporu pomáhá, ale sama o sobě nikoho nespasí.

UP je v Česku nejlepší v patentech

Ve světovém žebříčku tisíce vysokých škol patří olomoucké univerzitě 658. pozice. Loni byla na 724. místě. Univerzita Karlova obsadila 266. příčku, ČVUT je 663. a Masarykova univerzita na 731. pozici.

Žebříček vychází primárně z databází společnosti Thomson Reuters a sleduje data až deset let dozadu.

Rektor UP Jaroslav Miller

Rektor UP Jaroslav Miller

FOTO: Univerzita Palackého - Kristýna Erbenová

Nejstarší moravská univerzita zlepšila své umístění hned v několika indikátorech. V porovnání s ostatními českými „konkurenty“ si nejlépe vede v počtu mezinárodních patentů, kde ve světě obsadila 507. místo.

Největší meziroční posun, o 75 pozic, zaznamenala v indikátoru sledujícím články, které patří v daném oboru k nejcitovanějším.

Nejde o reputaci škol

„Žebříček CWUR pracuje pouze s dostupnými daty, jeho součástí není reputace univerzity, jež tvoří podstatnou část jiných prestižních žebříčků. Zohledňuje však i kvalitu akademiků a úspěšnost absolventů v mezinárodním kontextu,“ doplnila Zuzana Polanská z referátu podpory strategie UP.

Podle rektora UP mají české univerzity při současném způsobu a výši financování v poměřování se zahraničím zřejmě nepřekročitelné limity.

„Podle našich hrubých odhadů by proniknutí mezi stovku nejlepších univerzit světa v horizontu deseti let vyžadovalo investici v řádu jedné miliardy dolarů nad rámec našich stávajících finančních prostředků, což je pro jakoukoliv českou univerzitu bohužel naprostá utopie,“ konstatoval Miller.

Vedou americké univerzity

Žebříčku dominují americké univerzity. Na prvních třech místech figurují Harvard University, Stanford University a MIT. Do první desítky se probojovaly i dvě univerzity z Velké Británie, a to University of Cambridge na čtvrtém a University of Oxford na pátém místě.

Ranking CWUR publikuje tisícovku nejvýznamnějších univerzit z celkových 25 tisíc teprve od roku 2014. V porovnání s ostatními žebříčky se tedy jedná o relativně nové hodnocení.