Doposud se vědci domnívali, že velryby a delfíni tuto schopnost postrádají. Avšak v časopise Marine Mammal Science badatelé z USA a Japonska upozorňují, že velryba grónská vycítí hejna krilu (drobouncí korýši), jenž je její hlavní potravou. Mění to i názor na způsob, jakým svou kořist vyhledává.

Při výzkumu mozku této velryby si profesor z Ohia Hans Thewissen všiml, že obsahuje i čichový trakt, jenž u jiných savců spojuje mozek s nosem. "Bylo to velké překvapení," přiznal profesor.

Kromě toho většina druhů kytovců, jež byly až dosud zkoumány, tedy téměř všechny ozubené velryby (delfíni, vorvani či kosatky), postrádají "anatomický hardware" pro čich. Z toho se také vyvozovalo, že žádná velryba nemá čichový smysl.

Ovšem velryba grónská na rozdíl od většiny ostatních velryb má oddělené nosní dírky; a i to prý napovídá, že je schopná vnímat pach ve vzduchu.