Článek
„Na okruhu se návštěvníci seznámí s osudem zámku v průběhu 20. století, kdy nejprve plnil účel reprezentační diplomatické rezidence a po roce 1949 sloužil ke školení zaměstnanců státních statků, jako ubytovna pro brigádníky, a nakonec jako depozitář Národní galerie v Praze. Během restaurátorských prací byly obnoveny původní freskové malby s antickými motivy v salla terreně a v hlavním sále. Za zmínku stojí i výmalba hlavního sálu, kterou provedl významný malíř Kryštof Seckel, který se podílel i na výzdobě Španělského sálu na Pražském hradě. Obnovy se dočkaly také dřevěné prvky, podlahy a zrestaurován byl i zámecký mobiliář, který se po dlouhých desetiletích navrátil zpět,“ uvedl Ing. Jiří Kašpar, pracovník vztahů k veřejnosti, Správa státního zámku Stekník.
„I nadále zámek nabídne prohlídkový okruh s dosud nezrestaurovanými salony jižního křídla, prohlídku italských terasovitých zahrad s objektem lehkého opevnění a výstavní prostory se zámeckým sklepením. Ve výstavních prostorách je možné si prohlédnout hned dvě výstavy s chmelařskou tématikou. Výstava „Jak se češe do věrtele“ připomíná období, kdy zámek sloužil jako ubytovna pro chmelové brigádníky a na zámku se svými studenty přespával i Zdeněk Svěrák. Výstava „Nejlepší chmel rodí česká zem“ se zaměřuje na téma chmele a jeho sušení a představuje nejvýznamnější sušárny chmele na Žatecku. Nakonec se návštěvníci mohou ochladit v zámeckém sklepení, kde je stálá teplota okolo 10° C. Návštěvu zámku je možné doplnit o procházku po vesnické památkové zóně a okolní chmelové krajině, která je spolu se zámkem nominována na seznam světového dědictví UNESCO“, doplnil Kašpar.
Stekník patří k nejvýznamnějším rokokovým stavbám v Čechách. Zámek, původně vrchnostenské sídlo postavené kolem r. 1650, byl ve druhé pol. 18. stol. rokokově přestavěn. Rozsáhlé stavební aktivity Jana Františka Václava Kulhánka z Klaudensteina se dotkly také interiérů objektu. Fresky a nástěnné iluzivní malby pokryly stěny a strop sala terreny, reprezentačního sálu a kaple, stěny obytných pokojů byly opatřeny iluzivní malbou a kaple byla vybavena nástěnnými obrazy Ignáce Raaba. Výzdobu interiérů doplnil štukový dekor a v návaznosti na to proběhla i rokoková úprava fasád zámku a zahrad, jak o tom svědčí původní výzdoba komunikace sochami nebo přestavba vrchnostenského dvora. Vznikla tak ojedinělá krajinářská kompozice v duchu barokního souborného díla tzv. "Gesamtkunstwerku".
Památka prochází postupnou obnovou od roku 1997. Veřejnosti jsou dosud zpřístupněny prostory zámecké kaple, sala terreny a jižní křídlo zámku a zahradou.
Nyní se k nim připojí zrestaurovaný prostor nového návštěvnického okruhu, prezentujícího zámek za posledního soukromého majitele, rodiny švýcarského konzula Gerolda Déteindre. Jeho součástí bude sala terrena, chodba, hlavní sál s původní pozdně barokní výmalbou, která zobrazuje antický chrám s alegoriemi čtyř živlů, pánský pokoj a tzv. rohový pokoj, jídelna, kuchyně a zámecká kaple.
