Článek
Jediné křídlo nebylo nikdy obydleno, pouze v mezipatrech sídlili panští úředníci. Nejvyšší patro s divadelním sálem a bohatýmiu freskami zůstalo dokonce bez oken a dveří. V roce 1801 zasáhla Plumlov mohutná vichřice, která prolomila střechu a poškodila sloupy i fasády. Tehdejší majitel, Alois z Lichtenštejna, uvažoval dokonce o jeho zboření. Zámek ale zůstal zachován, i když panstvo v něm nikdy nesídlilo. Zato jeho zdi hostily dlouhých sto let, až do roku 1949, okresní soud.
V roce 1931 byl zámek v rámci pozemkové reformy zabrán tehdejším majitelům, pánům z Lichtenštejna a přešel do majetku Státního pozemkového fondu. Až do 40. let, kdy zámek převzaly Vojenské lesy Plumlov, zde bylo muzeum. Právě Vojenské lesy na stavbě nechaly provést rozsáhlou rekonstrukci. Její součástí jsou i ocelová lana, která zámek zajistila před zřícením.
Plumlov pak přešel pod Památkový ústav Brno a Muzeum Prostějovska, ani jeden z majitelů ale prostředky na jeho výraznější opravu neměl. V roce 1994 převzalo zámek do vlastnictví město Plumlov, které do oprav unikátní stavby investuje dodnes.
Po celý rok se na plumlovském zámku odehrávají nejrůznější kulturní akce. Mezi stálé expozice patří výstava Vítězná křídla, věnovaná československáým letcům bojujícícm ve druhé světové válce.