Článek
Vypadá to jako reklama na ticho, že až bolí uši, k tomu dýcháte naprosto čistý vzduch.
Restaurace U tetřeva je zavřená, zrovna jako Infocentrum a Lovecký zámeček, kdo by sem v tuto dobu chodil.
Kladský rybník na náhorní planině vybudovali počátkem 16. století. Kdysi byl Slavkovský les proslulý těžbou rud, na Hornoslavkovsku se těží dodnes. Rybník je stabilní zásobárnou vody, která tekla Dlouhou stokou k dolům v okolí Krásna a Horního Slavkova. Dílo je dlouhé téměř 25 kilometrů a ve své době bylo naprosto unikátní, podle něj se postupně budovaly podobné kanály v okolních zemích.
Vede tudy naučná stezka, zrovna jako kolem rybníka. Ten je středobodem nedotčené nádhery, zčásti obklopen rašeliništěm Tajga, jméno dostalo oprávněně, hodně připomíná krajinu na dalekém severu. Kolem rybníka se vine ani ne dvoukilometrová stezka, procházející nejprve podmáčeným mokřadem, posléze se zanořuje mezi nádhernými smrky do lesa, aby v poslední části ukončila okruh na silnici vedoucí zpět k výletní restauraci.
Na loukách rostou nádherné solitérní smrky, s pravidelnou siluetou, spouštějící husté větve až k zemi. Pohádka královská v nedotčenu je přímo před vámi, tak ji vychutnejte. V létě, kdy po modři nebeské plují bílá oblaka a zrcadlí se na hladině, máte pocit vstupu do přírodního baroka.
Trofejní honitba
Ve středověku kraj vlastnil vladyka Sezima, posléze jeho syn Hroznata, zakladatel tepelské kláštera. V té době se nesměly hraniční lesy mýtit, ani osazovat novými obyvateli.
Část rybníka je lovena, krom rybářů tu pod vodou jezdí pár vyder rychlých jako torpéda. Již čeští králové měli Slavkovský les coby honitbu, nyní se tu chovají především trofejní jeleni.
Podle slov jednoho lesáka, který mě kus cesty vezl autem, se vysoká přemnožila, její okusy decimují lesní porosty. Na starých tokaništích je malá populace tetřevů a tetřívků, zde kdysi hojného ptactva, které lovecká vášeň téměř vyhubila. I rys se tu prý mihne.
Krajinu dozdobil kníže pán
U příjezdové silnice od Mariánských Lázní stojí několik domů alpského typu. Majitel panství kníže Otto Sigismund Schoenburg-Waldenburg, velmi dobrý hospodář, si náhorní „palouk“ velmi oblíbil a nechal zde zmíněné objekty kolem roku 1875 postavit.
Panství získal o dva roky dříve, zámeček prý zakoupil na výstavě ve Vídní a na Kladskou ho rozebraný nechal převézt v roce 1877. Za života knížete tu byla druhá největší honitba v Čechách. Po válce tu bylo rekreační středisko, dnes slouží jako hotel.
Z Mariánských Lázní se na Kladskou dostanete i autobusem, jede směrem na Prameny. Pěšky je to přes 2 hodiny po červené.
Náhorní planiny Slavkovského lesa, jedné z našich nejhezčích lokalit, zachytávají srážkovou vodu a vydatně zásobují podzemní minerální prameny.
