Článek
Po smrti Rudolfa Habsburského se v červenci 1307 vrací na český trůn, v září 1306 zvolený a po měsíci vlády zbavený, Jindřich Korutanský. Jenže už po dvou letech špatného panování se mezi českou šlechtou ozývají hlasy k jeho opětovnému sesazení.
Jindřich si uvědomuje, že největším nebezpečím pro něj je případný sňatek jeho švagrové Elišky Přemyslovny s příslušníkem některého evropského královského rodu, proto se jí snaží zbavit. Když odmítla jím navrhovaný sňatek s nevýznamným vévodou Otou s Bergau, snažil se ji otrávit. Zbraslavský kronikář píše, že to „…vzbudilo u její sestry paní Anny a jejího švagra tak prudkou nenávist, že se jednalo o jejím tajném usmrcení.“
Po nezdařeném pokusu a dalších protivenstvích prchá Eliška za pomoci Jana z Vartemberka a vyšehradského probošta Jana Volka z Prahy. Azylu se jí dostává 28. května 1310 v královském městě Nymburce. Tady setrvá měsíc – do 29. června.
V té době svolávají Eliščini přívrženci v čele se zbraslavským opatem Konrádem do Nymburka sněm, na němž je Jindřichu Korutanskému vypovězeno otevřené nepřátelství a dohodnut další postup. Následně je vypraveno poselstvo k římskému císaři Jindřichu Lucemburskému s žádostí o sňatek jeho syna Jana s Eliškou Přemyslovnou. Svatba, která dala českým zemím nového krále, se uskutečnila 1. září 1310, korunovace 7. února 1311.
Právem jsou Nymburští hrdí, že se jejich předkové, jak podrobně popisuje Zbraslavská kronika, princezny Elišky ujali. Pamětníkem toho okamžiku je Stará rybárna na labském břehu – rybářka převážela Elišku při jejím útěku z druhého břehu do města. Na secesním domě č. p. 252 v Palackého ulici je na krásném reliéfu zpodobněna scéna příjezdu Elišky Přemyslovny do Nymburka. Autorem reliéfu z roku 1910 je pražský sochař Karel Novák.
Stará rybárna je jednou z významných nymburských historických památek.