Článek
Dřevěné lázeňské budovy ve svažitém terénu, kapličkovitý prameník Pitného pramene téměř v centru nevelké obce, horké lázně v srdci Jeseníků pod rozložitým Pradědem jsou nádherným místem i pro běžnou turistiku.
V nedávné době, asi milión let zpátky, bylo pod Bruntálskem pekelně horko. Bublalo to tu přímo pekelně. Sopečná činnost už je ta tam, ale prameny vyvěrají přes vulkanické horniny Hrubého Jeseníku stále.
Rytíři dali lázním řád
Vodní zdroje s vysokým obsahem oxidu uhličitého a vápenato-hořečnaté jsou podchycené do několika vrtů a vyvedeny do lázeňských domů a podzemních nádrží. Prameny byly známy už ve středověku, vodu odváděli hutníci k těžbě zlata.
Po Bílé hoře kraj připadl do vlastnictví Řádu německých rytířů, ti zvelebili Bruntál, z ruin vyzdvihli moravskou pýchu hrad Bouzov a nakonec jim v roce 1938 po Mnichovu vše zabrali nacisté. Za války byla bohužel Studánka oblíbeným místem nacistické honorace.
Ves s názvem Tam a zase zpět
Ale prvotní impuls k léčbě přišel od bruntálského měšťana Riedla, bolavé nohy si koupal v kyselce a zjistil, že to pomáhá.
Určitě ale pomáhaly předtím lesníkům a hutníkům. Hlavní zásluhu ale má syn Marie Terezie, řádový velmistr Maxmilián II. František. V roce 1785 nechal postavit dřevěné domy s koupacími vanami, ale protože tu nebylo ubytování, museli hosté putovat Hin und wieder - Tam a zase zpět, což byl prvotní název obce. Ale řekněte, chtěli byste takovou adresu?
Je prý také možné, že by se založení mělo připsat velmistrovi řádu, Karlu Alexandrovi, známému vojevůdci, jenž tu byl před Maxem. Ale návštěvníkům je to povětšinou jedno.
Kolem roku 1800 už vyrostly první ubytovací domy, posléze lázeňské, docházelo k objevům dalších pramenů. Maximilianův byl nejvýznačnější. Lázně prý nesou jméno dalšího Habsburka, velmistra řádu, arcivévody Karla Ludvíka. Panoval tři roky, za něho objevili další pramen, postavili nový lázeňák. Tam a zpět se od roku 1803 začalo nazývat Karlsbrunn, a od té doby začal jejich rozkvět.
Velmistři dbali na udržování majetků. V těch letech se snažili ve stáčírně expedovat kyselku na vývoz po okolí, ale bublinky byly v lahvích dosti bujné a sklo praskalo. Tak se voda pila a používala na místě. Lázeňské domy jsou unikátní, dřevěná architektura je ovlivněna místní lidovou tradicí.
V současnosti návštěvníci využívají při procedurách krytý bazén s ohřívanou minerálkou. Voda se pije hlavně v Pitném pavilonu, léčí se zde kromě dýchacích obtíží, cévní, pohybové a poonkologické rehabilitace.
Nejen Studánkou je živ příchozí. O kus výše v horách najdete proslulé Petrovy kameny, prý zde měly čarodějnice sabaty. Stejně je divné, že když měly takovou moc, pořád to byly holky ošklivky, žádné mlaďuchy.
Praděd láká k túrám, zrovna jako třeba elektrárna Dlouhé Stráně, Červenohorské sedlo nebo jesenická hřebenovka.
