Hlavní obsah
Lektorka Petra Zeidlerová při ukázce práce s pískovcem, v pozadí práce účastníka příměstského tábora na pórobetonu. Foto: Stanislava Dvořáková

Výučním listem kameníka skončil příměstský tábor Sochařův učeň

Městské muzeum v Ústí nad Orlicí navázalo na tradici ústeckého rodáka sochaře Quido Tomáše Kociana a přiblížilo veřejnosti tvorbu s kamenem během měsíce července a srpna v sochařských dílnách s jednodenním programem a rozšířeným o historii v příměstském táboru "Sochařův učeň" od 17. - 21.srpna.

Lektorka Petra Zeidlerová při ukázce práce s pískovcem, v pozadí práce účastníka příměstského tábora na pórobetonu. Foto: Stanislava Dvořáková
Výučním listem kameníka skončil příměstský tábor Sochařův učeň

Výstava a sochařské práce ústeckého rodáka Quido Tomáše Kociana upoutaly zájem veřejnosti natolik, že četní zájemci využili možnosti zkusit si práci s kamenem v sochařské dílně Městského muzea v Ústí nad Orlicí umístěné v altánku parku muzea.

Navíc vzhledem k četným exkurzím žáků ústeckých základních škol byl otevřen příměstský tábor pro děti od 8 - 15 let s týdenním programem rozšířeným o historii muzea a sochařských prací ve městě.

Pod lektorským vedením Petry Zeidlerové, absolventky SPŠ kamenické a sochařské v Hořicích byly děti seznámeny s postupem vzniku autorského díla od reliéfů a různých vysekaných nápisů až po trojrozměrné artefakty.

Během pěti dní poznaly různé druhy materiálů, kdy měly k dispozici vlastní tvorby destičky tvrdšího kamene jako mramoru, žuly a vápence, měkčí materiál pískovec nebo pórobetonové tvárnice. Zároveň se naučily používat rozdílné sady nářadí - kladívko, dláto, zubáky, špice a železné paličky potřebné k odsekávání a lámání pískovce.

Za účelem vytvoření vlastního dílka prošly jednotlivými fázemi sochařských postupů, počínaje skicováním, prací s hlínou, sádrou až po samotnou kamenickou práci, a to sekání kamene. Jejich konečným výběrem se stalo ztvárnění fontánky z pórobetonu, kterou si po skončení tábora odnesou domů.

Vedle praktické části byl program zaměřen na prohlídku prostorů muzea, vyhlídkové věže, depozitáře, vlastních muzejních sbírek (hraček, nábytku, textilu, výtvarného umění, betlémů, knih, písemností, hudebnin, fotografií a řemeslných nástrojů a přístrojů).

Dále se seznámily se stávajícími výstavami: Šrámek 90 - akvarely a oleje, Antonín Šimeček - žák Jaroslava Kociana, architekt Kamil Roškot a Dětství bez internetu, kde si mohly vytvořit půdorys objektu nebo se ustrojit do pohádkového oděvu. Zajímavou prohlídkou byl zejména Pláničkův interiérový orloj a krbové ostění ve stylu Art Deco.

Hledání děl Kociana

Dobrodružnou částí programu se stala výprava s objevováním jednotlivých prací sochaře Quido Tomáše Kociana umístěných v rámci města.

Hned v parku muzea bylo nalezeno jeho nejvýznamnější dílo Mrtvý Abel, na pokračující cestě u dětské polikliniky velká plastika Mateřství. Poté tři velké sochy Smutek, Žal a Poutník na místním hřbitově, kde i součástí pomníku jednoho hrobu jsou Dívky u růžového keře vytesané do vápence a na rodinném hrobu pak busta Petra Kociana věnovaná dědečkovi, zakladateli rodu. Na dalším hrobě deska Piety byla neznámým pachatelem zničena.

Plánovaný závěr cesty po památkách patřil mozaikové pamětní desce věnované malířem Quido Romanem Kocianem otci sochaři Quido Tomáši Kocianovi, která původně byla na jeho rodném domku v Čelakovského ulici čp.388, kde byla 26.června 1938 odhalena. Po stavebních změnách této části města byla v roce 1997 sejmuta, restaurována a umístěna na chodbě 1.poschodí Městského úřadu.

Pamětním Výučním listem kameníka byl pak příměstský tábor ukončen.

yknivoNumanzeSaNyknalC

Reklama

Výběr článků