Článek
Jako Alenka v říši za zrcadlem se octnete mezi divy a zázraky našich hradů a zámků i církevních památek. V Jízdárně Pražského hradu budou k vidění v rámci rozsáhlé výstavy od 19. prosince do 15. března příštího roku.
Relikviář je nejvzácnější
Hrady a zámky k nám promlouvají nejen vizuálně, ale také v audiopodobě, expozice rozdělená do10 bloků je doprovázena hudbou příslušné doby. Sbírky jsou shromážděny z objektů Čech, Moravy i Slezska, uvidíte na 600 předmětů, které vás provedou historií českého státu.
Hudební reflexe jsou doprovázeny komentářem, takže se o vystavených skvostech dozvíte alespoň základní informace. Za silných bezpečnostních opatření byl z Bečova nad Teplou do Prahy zapůjčen Relikviář svatého Maura, po korunovačních klenotech nejvzácnější památka na našem území, díky restaurátorům září ve své svaté důstojnosti, jako by právě vyšel z dílny mistrů středověkých zlatníků.
V přemyslovském období si nesmíte nepovšimnout z Křivoklátu zapůjčené Kosmovy kroniky, v lednu sem výjimečně na pár dní zavítá i Budyšínský rukopis.
Skvostná mříž
Exponáty jsou výborně nasvícené, nic není ve tmě, středobodem výstavy je sál, kterému dominuje mříž zámecké studny z Jindřichova Hradce. Byla ukována jako svatební dar pro Jáchyma z Hradce a Marii z Hohenzollernu na počátku 17. století.
Doplňuje ji přepychové jezdecké brnění z Českého Krumlova, páni z Růže jsou tu zastoupeni několika exponáty, včetně obrazů dělení majetku Vítkovců, na němž se rod vyčlenil do pěti větví.
Na druhé straně sálu je prostřený stůl zvoucí h hostině. Ale vycpaného zajíce nebo páva můžete obdivovat uprostřed stolu jen přes plexisklo. Stěny lemují obrazy od gotiky po modernu, od malby Mistra Theodorika z Karlštejna, přes obraz Octavia Piccolominiho z náchodského zámku (pod tímto obrazem jsem vyrůstal, když tu děda kastelánoval, takže i vzpomínka milá a osobní) až po Kokoschkům portrét Mechildy Lichnovské ze zámku v Hradci nad Moravicí.
Největší umělecké skvosty zapůjčily zámky Bučovice, Kratochvíle, Lednice nebo Český Krumlov, zajímavý je ale také pohled do obrazárny, díla zapůjčeného z téměř neznámých Luk nad Jihlavou.
Gotická plastika svatého Jiří má protipunkt v alegorii Pýchy, nádherné barokní soše z dílny Matyáše Brauna, část výstavy je věnována i umělecky založeným Šporkům, hlavně pak Kuksu.
V 19. století se reprezentativní zámky aristokracie proměňovaly v hospodářská a administrativní centra velkostatků, i tomu je věnován jeden oddíl. Nesmím zapomenout na zbroj, od zbraní po výstroj, od husitských dob po lovecké kuše s nádhernými intarziemi. Vykládání ostatně nenajdete jen na zbraních, několik vystavených mobiliářů představuje mimořádný um jejich výrobců.
Posledním oddílem je 20. století, šlechtě byly majetky zabaveny, šlechtické tituly nová republika zrušila. Uvidíte automobil Benz knížete Karla V. Schwarzenberga z roku 1913, závěť prezidenta T. G. Masaryka, v té definuje "demokratický" hrad jako sídlo hlavy demokratického státu.
