Článek
Ta se pod Lipskou horou odehrála 30. května 1434 a kamenná mohyla připomínající slavný vojenský střet tu stojí od roku 1881. V bitvě, o níž se děti učí ve škole, se střetlo vojsko panské koalice, složené z oddílů katolické i kališnické šlechty a pražanů, s polním vojskem sirotků a táborů. Panská koalice měla v čele starého hejtmana Diviše Bořka z Miletínka. Ten využil svých znalostí husitské vojenské strategie, vylákal lstí část husitů z vozových hradeb, mezi něž pak obratným manévrem jeho bojovníci vnikli a husity porazili.
V roce 1775 se na Lipské hoře, povzbuzen zprávami o ulehčení roboty, sešel selský lid, aby odtud táhl na černokostelecký zámek, kde si na direktorovi Petru Blažkovi vynutil poloviční robotu. Od té doby sem směřovali lidé vždy, když šlo o jejich svobodu, jako například v roce 1868.
Na táboru lidu 29. května 1870 vznikla myšlenka postavení mohyly padlým lipanským bojovníkům. Po sbírkách organizovaných spolkem Prokop byl 29. června 1881 položen základní kámen a 4. září odhalil památník nadšeným projevem Eduard Grégr.
Od té doby se u lipanské mohyly scházely manifestace národní jednoty. V roce 1939 tady přísahalo věrnost vlasti 23 československých generálů, z nichž 15 položilo své životy v době nacistické okupace za svobodné a demokratické Československo. První poválečné manifestace se zúčastnilo 12 tisíc lidí. Od roku 1991 pořádá pravidelná setkání České národní hnutí za mír a lidská práva.
Z Lipské hory se otevírají nádherné výhledy na členitou krajinu Českobrodska s bělostnou věží vitického kostela sv. Šimona a Judy v popředí. Dohlédnout lze odtud až na Prahu.
Mohyla
Jeden z nápisů na mohyle
Kostel ve Viticích.
Do Kouřimi to je pouhých 6 kilometrů.