Článek
Sezónu zahajují co nejdříve
„Už čtvrtým rokem se snažíme zahajovat sezónu o něco dříve než na většině památkových objektů,“ poznamenal kastelán benešovských zámků Zdeněk Henig.
V březnu a v dubnu bude zámek přístupný pouze o víkendech, a to v pevně stanovených časech. Prohlídky začínají vždy v 11.00 a 13.30. V týdnu bude zámek otevřený pouze pro předem objednané skupiny čítající minimálně 5 osob.
V dalších měsících, tj. od května do září bude zámek přístupný již denně, dle platného návštěvního řádu. Stejně jako v loňském roce bude zámek otevřen po celý týden, tedy i v pondělí. „Otevírací doba v pondělí se nám již po tři sezóny velmi osvědčila, proto v tom hodláme pokračovat i nadále,“ dodal kastelán.
Benešovský zámek je tak jedinou památkou pod správou Národního památkového ústavu v Ústeckém kraji, která má otevřeno i v pondělí.
Odešli kvůli víře
Salhausenové do Čech přišli z Míšně v roce 1515. Ze Saska se museli vystěhovat, nechtěli se vzdát luteránské víry. Prodali majetek a odstěhovali se do Čech.
Johann Salhausen koupil děčínské a benešovské panství od Mikuláše Trčky z Lípy pro sebe a své bratry Wolfa a Fridricha za 70 000 kop. Po dvou letech byli Salhausenové majestátem povýšeni do stavu svobodných říšských pánů.
V roce 1522 se bratři dělili o majetek, Wolf dostal peníze a odešel do Ilburku, Johann si ponechal Děčín s Březnem a Svádovem a Fridrich dostal Benešov s hradem Ostrým (nyní romantická zřícenina), Markvartice, Kamenici, Žandov a Sloup. Od té doby bylo v Benešově centrum samostatného panství.
V pozdějším období, v roce 1570, se na Benešově synové Fridricha rozhádali, rodiny sice žily vedle sebe, ale každá na jiném zámku. Jedni na Horním, druzí na Dolním zámku. Prý k tomu došlo kvůli hádavosti jejich manželek. Majetek už se nikdy nevrátil do původního stavu, každý z bratrů si hleděl svého.
I přes to, že se majetek dostal do cizích rukou (Kinští a Thunové), nikdy nebyly provedeny žádné velké úpravy, takže objekty zůstaly ve své původní podobě. Pozdější majitelé objekty využívali jako letní sídla, nebo jako úřednické obydlí.
Zámky byly po druhé světové válce dlouho nepřístupné, nebylo pro ně využití. Dolní otevřeli roku 1961, v roce 1969 kompletně vyhořel. Oheň zcela zničil etnografickou expozici Národního muzea.
Horní zámek prošel jako celý objekt citlivou restaurátorskou rekonstrukcí, zpřístupněn byl v roce 1999.
V objektech jsou rozsáhlé sbírky, Benešov každoročně uvítá desítky tisíc návštěvníků, přitahuje i doprovodnými akcemi na nádvoří a zahradách.
Saská renesance v Benešově nad Ploučnicí
