Článek
Renesanční dobu a atmosféru největší stavební změny, jíž hrad v novověku prošel, mohou návštěvníci prožít o letošní Hradozámecké noci.
Prohlídka nazvaná S Jiřím Mehlem ze Střelic renesanci vstříc se uskuteční v sobotu 29. srpna od 20 do 22.30 hodin. Na závěr prohlídky se bude podávat ochutnávka renesančních specialit.
„O letošní Hradozámecké noci budou na programu opět prohlídky s Jiřím Mehlem ze Střelic, stejně jako v roce minulém. Letošní Hradozámecká noc bude ve znamení velké přestavby. Ne že by snad hrad sám byl během ní přestavován, ale spolu s dr. Jiřím Mehlem ze Střelic budete mít možnost prožít ještě jednou renesanční dobu a atmosféru největší stavební změny, jíž hrad v novověku prošel. A na závěr prohlídky vás čeká ochutnávka renesanční speciality,” uvedla Ing. arch. Iva Bártová, vedoucí správy hradu Grabštejn.
Hrad Grabštejn
Hrad Grabštejn se nachází v hlubokých lesích nedaleko Hrádku nad Nisou v místě, kde se i dnes dotýkají hranice tří států, České republiky, Německa a Polska.
Grabštejn, nazývaný také jako Olsytz nebo Grafenstein, jako původně gotický hrad pochází podle dochovaných pramenů ze 13. století, kdy jej vlastnili purkrabí z Donína, pánové na Grafenštejně.
V 16. století byl Jiřím Mehlem ze Střelic, císařským radou a zemským místokancléřem, přestavěn na výstavný renesanční zámek. Během těchto úprav byla původní kaple sv. Barbory ze 14. století opatřena malířskou výzdobou. Na klenbě a stěnách se odehrávají příběhy ze života Panny Marie a Ježíše Krista.
Nejvíce jsou zde rozehrány pašije, ze všech koutů shlížejí andělíčkové nebo bytosti napůl andílek napůl rostlina, koně, jimž šlehají z nozder plameny či různé druhy ptactva nebo malé vozíčky tažené divokými husami. Po stěnách i stropě se pnou malované rostlinné úponky, na nich dovádějí andělské bytosti.
Díky této výzdobě a také náročnému vnitřnímu vybavení je kaple považována za jednu z perel renesance v Čechách. Podle výzkumů je autorství maleb v kapli připisováno malíři salcburského původu Heinrichu Bocksbergerovi, pokládaného též za autora slavného, tzv. Malého postního plátna v blízké Žitavě.
Dnešní klasicistní podobu s parkem okolo něj s mnoha vzácnými dřevinami získal zásluhou svého posledního majitele Kristiána Kryštofa Clam-Gallase (roku 1818). Komplex byl majiteli využíván až do jeho konfiskace roku 1945, kdy byli nuceni kraj opustit. Po druhé světové válce byl hrad dlouhé desítky let nepřístupný.
Teprve po roku 1989 se započalo s rekonstrukcí, která trvala přes 10 let, a postupně se na hrad podařilo navrátit i původní mobiliář. Dnes zámek patří k příkladně zrestaurovaným památkovým objektům mimořádného významu.