Hlavní obsah

Viktor Preiss, jeden z nejzajímavějších herců své generace, slaví 69. narozeniny

Novinky, Robert Rohál

Tlačítkem Sledovat můžete odebírat oblíbené autory a témata. Články najdete v sekci Moje sledované a také vám pošleme upozornění do emailu.

Má silné charisma, ale nepostrádá ani smysl pro humor. I když nemá problém zahrát záporáka, publikum si ho zafixovalo jako elegantního, přitažlivého a inteligentního hrdinu. Herec Viktor Preiss, kterému nelze upřít šarm a kouzlo osobnosti, slaví těchto dnech devětašedesáté narozeniny.

Foto: archiv autora

Viktor Preiss a Marta Vančurová ve filmu Milence v roce jedna.

Článek

Narodil se 13. března 1947 v Praze a talent zdědil po matce Jindřišce Gabriele Preissové, která byla rozhlasovou hlasatelkou a herečkou zájezdového divadla. Proto směřoval po maturitě na DAMU, kde se setkal se svou budoucí ženou Janou.

Studium herectví absolvoval v roce 1969, poté působil v angažmá Městských divadel pražských. Hostoval také v Divadle Na zábradlí a od roku 1983 je členem Divadla Na Vinohradech, kde se vyprofiloval v jednoho z nejvýznamnějších českých herců své generace.

Na filmovém plátně debutoval ve snímku Svatba bez prstýnku (1972). Tehdy v něm ovšem hrála prim jeho žena Jana, zatímco on se objevil ve vedlejší roli Pavla. Hlavní mužské role se dočkal už v následujícím filmu Milenci v roce jedna (1973), kde si zahrál po boku Marty Vančurové. V milostném příběhu z června 1945 ztvárnil mladého filmaře, který se zamiluje do dívky Heleny poznamenané léty strávenými v koncentráku.

Velkou příležitost dostal v televizním seriálu Nemocnice na kraji města (1977), kde představoval hokejistu Přemysla Rezka, do něhož se zamiluje doktorka Alžběta Čeňková (Eliška Balzerová). Z jiného soudku byla historická postava Jakuba Arbese v životopisném filmu režiséra Jaroslava Soukupa Romaneto (1980), ale dalších velkých filmových rolí v osmdesátých letech minulého století už moc nebylo.

Podstatně více hereckých příležitostí dostával - pokud nepočítáme jeho zlotřilého správce v pohádce S čerty nejsou žerty (1984) - přece jenom televizní obrazovce, kde se navíc zavedl jako oblíbený průvodce cyklického  pořadu V Praze bejvávalo blaze. Uváděl i dokumentární cyklus Praha, město věží.

V devadesátých letech minulého století se objevil například v kostýmní Svatbě upírů (1993), kde ztvárnil postavu hraběte Kronberga, v historickém snímku V erbu lvice (1994), kde měl roli Václava I., anebo ve dvou komediích Dušana Kleina Andělské oči (1994) a Konto separato (1997), kde hrál velké role. Zajímavou postavu disidenta měl v Báječných létech pod psa (1997).

Ještě mnohem početnější je jeho televizní práce, která obnáší desítky inscenací, pohádek či seriálů a za kterou byl oceněn dvakrát Cenou TýTý jako Nejlepší herec roku 1998 a 2004. Za rok 1998 obdržel ještě jedno prestižní herecké ocenění, a to Cenu Thálie, za svůj výkon v muzikálu Muž z La Mancha, který uvedlo Divadlo Na Fidlovačce, kde hostoval. Právě na jevišti vyniká jako všestranný herec moderního projevu s civilním pojetím, přitom zároveň se schopností věrohodně ztvárnit psychologicky složité postavy širokého rozpětí, od dramatu až po frašku.

Významnou součástí hercovy práce se stalo během let jeho působení v rozhlase, kde účinkoval v řadě her, přitom široké uplatnění našel rovněž v dabingu.

Od roku 1969 je Viktor Preiss ženatý s herečkou Janu Preissovou, rozenou Drchalovou (*1948). Z jejich dvou synů je Martin Preiss (*1973) také hercem.

Reklama

Výběr článků

Načítám