Článek
Rodné domy význačných osobností ustupují do minulosti, doma se už narodí málokdo. Malý Bohoušek se ale narodil dokonce ve věži. Jeho otec působil v Poličce jako švec a zároveň vykonával funkci pověžného.
Věnné město královen
Roku 1265 město na území Na políčkách založil Přemysl Otakar II. jako královský opěrný bod. Později se Polička stala věnným městem, což jí přineslo zisky z výkonu práva várečného, mílového i hrdelního. (I za mučení se platilo).
Již ve 14. století zde stály kamenné domy, bylo vydlážděné náměstí... Začalo se s budováním mohutného opevnění, zachovalo se 19 půlválcových věží. Hradby v dálce 1220 metrů jsou jedny z nejzachovalejších ve střední Evropě. Jsou nádherně vidět z věže, ale můžete se tu potoulat i s průvodcem.
Téměř vylidněná
Za husitských válek patřila Polička mezi kališnická města, téměř ji zničil požár v roce 1613. Město doplatilo za odboj proti Habsburkům, po třicetileté válce se téměř vylidnilo. V roce 1654 mělo jen 90 obyvatel. Zlatý věk tu nastal v 18. století, Polička se stala jedním z nejvýstavnějších měst království.
Město je nádherně čisté, upravené, pohostinné, i odpočinkové, na Palackého náměstí s barokní radnicí stojí 22 metrů vysoký mariánský sloup od J. Pacáka, národní kulturní památka. Podle odborníků nemá v Čechách obdoby.
V radnici je galerie, na náměstí se koná v srpnu multikulturní Festival Polička 555. Je tu spousta muziky, divadla, jídla, pití...
Ze země k nebesům
Svatojakubský kostel postavili v letech 1853-1865 na místě původního, který padl roku 1845 za oběť obřímu požáru města. Ze 237 domů jich nebyly poškozeny pouze čtyři. Je neuvěřitelné, že po takové pohromě byli Poličtí schopní ufinancovat stavbu v takovém rozsahu.
Protože se už nemínili nechat ohněm ničit, v kostelní věži nechali zřídit světničku pověžného.
Strážce proti ohni dohlížel na město, v případě nebezpečí signály upozornil, kde hoří. V roce 1890 se tu narodil Ferdinandovi Martinů syn Bohuslav, pozdější hudební skladatel. Do světničky se stoupá po zprvu 192 kamenných, posléze dřevěných schodech, kolem věžních zvonů. Rodina stísněná na malém prostoru sestupovala na zem jen v nejpotřebnějších případech, vše musela pečlivě rozvážit, tahali otop i vodu.
Bohuslav byl coby malý neduživý, poprvé se dolů dostal až v 6 letech. Otec tu nejen strážil, ještě ševcoval, matka prala a spravovala prádlo pro měšťany.
Centrum Bohuslava Martinů se nachází v budově bývalé měšťanky, na hřbitově je skladatelův hrob, zemřel v roce 1959 ve Švýcarsku, leží zde spolu s manželkou Charlottou.
Proslulá je tu ulice Na Bídě. Stojí tu velká část zachovaných hradeb, u nichž najdete příjemné posezení v hospůdkách a kavárničkách. Nedaleko kostela točí výbornou zmrzlinu, restaurace najdete u radnice.
Městu přináleží i nedaleký hrad Svojanov, pobývala zde královna Kunhuta a Záviš z Falkenštejna.
