Článek
Marii Calmu již v sobotu připomněl koncert operních árií v Lázeňském divadle a v neděli kolonádní koncert spojený s velkou historickou módní přehlídkou, na které se zaplněnému Lázeňskému náměstí představilo přes sedmdesát secesních modelů.
Do třetice Muzeum luhačovického Zálesí připravilo na čtvrtek 8. září od 19 hodin ve svém sídle (budova Elektry) pro širokou veřejnost komponovaný pořad o životě, básnické a literární tvorbě této pozoruhodné ženy s názvem Pro slávu svou jsem nepsala.
Kdo byla Calma?
Marie Calma se narodila se 8. září 1881 v Unhošti v Čechách. Od dětství vynikala v hudbě a vystudovala hru na klavír a zpěv. Od sedmnácti let koncertovala v Praze, ve Vídni, ve Varšavě i v Mnichově. Z této doby pochází její umělecké jméno Calma, přejaté z italské písně.
Bylo jí nabídnuto angažmá v mnichovské opeře, ale operní dráhy se vzdala a věnovala se koncertování. O to více se zaměřila na literární tvorbu. Byla autorkou desítek fejetonů a nejrůznějších příspěvků pro Lumír, Národní politiku, Venkov, Národní listy, Luhačovické lázeňské listy, Samostatnost, Zvon, Zlatou Prahu a další periodika.
Vydala přes třicet knih, mezi nimi několik básnických sbírek, například Nekonečnou cestou, Písně moderní Markétky, Strom poznání, Jarní zpěvy, Rozhovory s Bohem, Nad strží. Za sbírku Sny v sonetech obdržela v roce 1927 cenu akademie.
Dnes je její literární dílo téměř zapomenuto a těžko dostupné, ale ve své době razilo moderní myšlenky a překonávalo dobové předsudky, především v oblasti ženské emancipace a umělecké svobody.
Svůj život dožila v pražském karlínském bytě 7. dubna 1966. Luhačovický okrašlovací spolek Calma si vzal za úkol starost o její hrob na pražských Olšanech.