Článek
Olomoucká výstava představí Kelty i prostřednictvím archeologického bádání, kmeny měly na našem území několik velmi rozsáhlých hradišť, oppid. Většina byla vyrabována amatérskými archeology, kteří hledali hlavně proslulé keltské zlaté mince - duhovky. Další poznatky jsou čerpány ze zmínek antických dějepisců.
Keltové žili na našem území v mladší době železné, výstava se představí i zbraně, ukázky keramiky, mince, šperky a jiné předměty denní potřeby ze sbírek Vlastivědného muzea v Olomouci.
Naprosto ojedinělá zápůjčka
„Hlava Kelta ze Mšeckých Žehrovic je naprostý světový unikát a patří k nejvzácnějším exponátům Národního muzea. Je uchovávána a přepravována za nejpřísnějších bezpečnostních podmínek a půjčujeme ji do od ostatních muzejních institucí jen velice výjimečně. V případě Vlastivědného muzea jsme však udělali výjimku a jsem rád, že ji 14 dnů budou mít možnost obdivovat i jeho návštěvníci,“ uvedl generální ředitel Národního muzea Michal Lukeš.
Byla tu i Venuše
„Věříme, že tento jedinečný artefakt přiláká k nám do muzea minimálně tolik návštěvníků jako Věstonická venuše, kterou jsme vystavovali na přelomu listopadu a prosince 2019, nebo právě probíhající a velice úspěšná výstava unikátní a běžně nepřístupné sbírky spojené s nejtajemnějšími předměty všech světadílů Největší záhady a tajemství světa,“ dodal ředitel Vlastivědného muzea v Olomouci Břetislav Holásek.
Náhodný nález světového významu
Téměř 25 cm vysoká opuková hlava ze Mšeckých Žehrovic je jedním ze symbolů keltské kultury. Tento předmět je pro svou unikátnost vystavován jen zcela výjimečně. Naposledy ho mohli návštěvníci vidět ve výstavě Keltové v Nové budově Národního muzea.
Hlava byla nalezena zcela náhodně 19. května roku 1943 v malé pískovně u Mšeckých Žehrovic na Rakovnicku. Kamenná hlava muže s typickým keltským torquesem (nákrčníkem), knírem a obočím zakončeným spirálou byla snad původně součástí celé sochy.
Ukryli ji před nacisty
Plastiku objevili rituálně rozbitou na více dílů společně se zbytky po ohništi, mnoha úlomky keramických nádob, kostmi a švartnovými náramky. Její nálezce, Josef Šlajchrt, svůj objev ukázal místnímu amatérskému archeologovi, který okamžitě uvědomil pracovníky Národního muzea. Ti následně sochu tajně převezli z obavy před jejím zabavením nacisty.
Unikátní plastika ze středočeské opuky byla vytvořena zřejmě koncem 3. či počátkem 2. století př. n. l. a mimo oblast antických civilizací představuje nejdokonalejší dílo mezi obdobnými sochami.
Žehrovická polemika
O vztyčení velké repliky keltské hlavy na kruhovém objezdu u Nového Strašecí se vedou spory nejen na místní úrovni. Jedni navrhují její umístění, protože obec má být na co hrdá, zaznívá i názor, že je to zneuctění archeologického nálezu.