Článek
I když je většina českých firem přesvědčena, že s genderovou rovností, tedy s rovností mužů a žen, nemá žádný problém, opak je pravdou. Často dochází k mimovolnému přehlížení žen například při výběru dárků pro zaměstnance, kdy všichni bez rozdílu pohlaví dostanou vstupenky na hokej. Osvícené vedení firmy by zaměstnancům dalo na výběr z více možností zaměřených i na ženy.
Ale může to být i naopak. Stačí se zajímat o to, zda ve firmě, kde je v ženském kolektivu jediný muž, má k dispozici pánskou toaletu. Většina odpovědí zní, že o tom nikdo neuvažoval...
„Nejde o to, aby byl ve firmách prosazován vyšší počet žen, ale o to, aby byly vnímány jejich kreativní a inovační schopnosti a bylo jim umožněno více se zapojit do chodu firem. Proto se snažíme prostřednictvím klastrů upozornit firmy na možnosti otevření nových trhů, zaměří-li se na potřeby žen. Je třeba si uvědomit, že v minimálně 50 procentech domácností o nákupu konkrétního spotřebního zboží a zařízení rozhoduje žena,“ říká prezidentka Národní klastrové asociace (NCA) Pavla Břusková.
„Názorným příkladem využití potenciálu inovačního myšlení žen je švédská firma zabývající se výrobou jachet. Ta zaznamenala obrovský tržní úspěch poté, co po průzkumu provedeném mezi kapitánkami zapracovala jejich požadavky a náměty na inovace do svého nového modelu,” pokračuje Břusková.
K podobným krokům by měl členské firmy klastrů – a nejen je – inspirovat i zmíněný projekt Gender v inovacích – inovace v klastrech, jehož součástí je i pilotní genderový audit, který právě probíhá ve třech členských firmách klastrových organizací z Moravskoslezského kraje.
„Doufám, že výsledky auditu povedou k efektivnějšímu zapojení žen do inovačních procesů, které reagují na potřeby zákaznického sektoru tvořeného také ženami. Dobré zkušenosti pak mohou manažeři klastrů šířit i v ostatních členských firmách," dodává Pavla Břusková, která fakt, že projekt je prostřednictvím Nadace Open Society Fund Praha spolufinancován z Norských fondů, považuje za příznačný.
„Norsko se již řadu let umísťuje v první dvacítce nejvíce inovativních zemí světa. Za tento úspěch vděčí mimo jiné státní agentuře Innovation Norway, která se od roku 2004 věnuje podpoře konkurenceschopnosti a inovačního potenciálu norských firem. Podobná agentura v České republice zatím schází,” konstatuje Pavla Břusková a upozorňuje, že zatímco Norsko se při hodnocení šancí žen na rovné zacházení v zaměstnání opakovaně umístilo na předních příčkách, Česká republika byla v roce 2014 na 25. místě na světě, desátá pod průměrem OECD.
„To bychom chtěli prostřednictvím projektu Gender v inovacích – inovace v klastech změnit," dodala Pavla Břusková.