Článek
Městské muzeum byl první cíl, kam jsme nahlédli. Kromě přírodovědných a historických expozic nás zaujala výstava maturitních prací studentů ze Střední odborné školy v Luhačovicích v oboru design a zpracování kovů, design a zpracování dřeva, design a tvorba keramiky a stavba hudebních nástrojů. Část výstavy hostilo i sklepení muzea. K vidění byly dřevěné stolky, truhlice, ale také umělecká díla z kovu.
Procházeli jsme kolem Bílé věže a kostela sv. Martina. Bílá věž je dominantou města, sloužívala společně s opevněním k jeho ochraně. V souvislosti s opevněním města stojí za zmínku strážnické brány, které pocházejí z 16. století. Byly součástí opevnění spolu s věží, valy a vodním příkopem. Dodnes se zachovaly boční bašty a to jen u dvou z nich.
Kolem Židovské synagogy v sousedství židovského hřbitova jsme směřovali k přístavišti na Baťově kanálu, kde kotvily hausbóty a projížděly výletní lodě. V sousedství přístaviště se nachází Muzeum vesnice jihovýchodní Moravy.
Skanzen začal být systematicky budován od roku 1973, první objekty byly pro veřejnost zpřístupněny v roce 1981. Muzeum je rozděleno na areál staveb z Moravských Kopanic, který je věnován stavbám z moravsko-slovenského pomezí v okolí Starého Hrozenkova. Tyto domy byly stavěny ze dřeva. V areálu staveb z luhačovického Zálesí se představuje oblast nedaleko Valaška a Slovácka, zde je patrné prolínání roubené a hliněné architektury.
Areál staveb z Horňácké oblasti představuje oblast nacházející se v okolí Velké nad Veličkou. Dovednost našich předků můžeme obdivovat i v areálu vodních technických staveb, kde si můžeme prohlédnout kopii obydlí mlynáře z Čerešnikových mlýnů. Nemůže zde chybět ani areál vinohradnických staveb, jehož součástí je i vinice a v jedné z chalup můžeme ochutnat místní vína.
Skanzen nás překvapil nejen svým rozsahem, ale i způsobem prohlídky. Je možné absolvovat prohlídku společně s průvodcem, nebo individuálně vlastním tempem. Ale ani v tom případě nezůstanete ochuzeni o zajímavý a poutavý výklad o každodenním životě a práci lidí, který si lze vyslechnout v některých chalupách od mladých dívek a žen oblečených v místních krojích.
V jedné z chaloupek jsme například měli možnost vidět výrobu vlněných rukavic, v další chaloupce jsme získali zajímavé informace o zvyklostech po narození děťátka a o životě rodičky v šestinedělích po porodu. Cestou jsme se občerstvili výbornými moravskými koláči, které si bylo možné koupit v další z chalup.
Vyslechli jsme i výklad o praní a žehlení prádla a měli možnost vyprat si košili na valše v neckách. Jinde jsme viděli práci na tkalcovském stavu. Ve stodole jsme viděli různé druhy obilovin, které jsme mohli poznávat i v zakrytých nádobách pohmatem a předměty každodenní potřeby obyvatel vesnice.
