Hlavní obsah

Valérii Čižmárové bylo šestnáct, když se z ní stala profesionální zpěvačka

Novinky, Robert Rohál

Tlačítkem Sledovat můžete odebírat oblíbené autory a témata. Články najdete v sekci Moje sledované a také vám pošleme upozornění do emailu.

Aktualizováno

Třiašedesáté narozeniny by v těchto dnech oslavila zpěvačka Valérie Čižmárová. Svou uměleckou dráhu začínala koncem šedesátých let v pražském divadle Rokoko, později působila v Semaforu. Avšak její kariéru přervala už před deseti lety smrt.

Foto: archiv Supraphon

Titulní fotka z obalu zpěvaččiny první a jediné LP desky, kterou vydal Supraphon v roce 1975.

Článek

I když byla zpěvačkou s nevšední barvou hlasu a osobním kouzlem, dařilo se jí hlavně v prvních letech profesionálního zpívání. K jejím prvním velkým hitům patřily písně Sunny, Koko, Léta letí nebo Správnej hoch.

V roce 1975 jí vydal Supraphon album s lakonickým názvem Valérie Čižmárová, které bylo sestaveno z původních písní. Nechyběl mezi nimi i duet s Petrem Jandou, přičemž doprovod obstaral Orchestr Karla Vlacha.

Valérie Čižmárová se narodila 29. ledna 1952 ve slovenských Michalovcích. Hudební vzdělání získávala v Lidové škole umění, kde studovala zpěv a balet. Prošla řadou soutěží, přičemž se dostala v roce 1968 až na Mladou píseň v Jihlavě, kde si jí všiml ředitel pražského divadla Rokoko Darek Vostřel. Okamžitě nabídl šestnáctileté blondýnce angažmá - a ona přijala.

Její rodiče byli tehdy hodně zaskočeni - jejich dcera byla teprve ve druhém ročníku gymnázia, ale protože jí neuvěřitelně fandili, nakonec se do Prahy přece jenom přestěhovala a ze dne na den se z ní stala profesionální zpěvačka.

V Rokoku převzala role po Heleně Vondráčkové, která v té době odešla spolu s Martou Kubišovou a Václavem Neckářem, aby mohl vzniknout jejich projekt Golden Kids.

Co se týče češtiny, tak prý Valérii Čižmárové stačil v Praze týden, aby mluvila perfektně česky. Na jazyky byla jednoduše talent, později natočila několik písniček v němčině i maďarštině.

Když v roce 1972 skončilo Rokoko, jehož ředitel Darek Vostřel se vlivem postupující normalizace ocitl v nemilosti a soubor byl rozprášen, byla Valérie Čižmárová rok v angažmá v tehdejším východním Německu. Zpívala tam v programu zpěváka Petera Alberta, s nímž natočila i duet Wir lieben alles Schöne auf de Welt, který "boural" hitparády včetně tehdy populárních televizních pořadů jako Rund nebo Schlagerstudio.

Po návratu z Německa jezdila Valérie Čižmárová dva roky s kapelou Svatopluka Čecha, potom zpívala v Semaforu. Koncem sedmdesátých let se zúčastnila dvou vrcholných československých festivalů, a to Děčínské kotvy i Bratislavské lyry, kde v roce 1979 vyloženě zabodovala - s písní Žádný ptáčník nemá křídla vyzpívala bronzovou lyru. Tehdy měla úspěch i její image - pánský oblek včetně klobouku ve stylu Marlene Dietrich.

Osmdesátá a devadesátá léta se už ale nesla ve znamení útlumu. Zpěvačka sice účinkovala v Divadle Jiřího Grossmanna, objevovala se v televizi, ale její repertoár působil nahodile a ne příliš zajímavě, chybělo dramaturgické či manažersko-producentské zázemí.

Na lepší časy se zablýsklo, když jí vyšlo výběrové CD Léta letí (2002) a když začala vystupovat v programu herečky Heleny Růžičkové. Avšak veškeré plány zničila vážná choroba, která postupně omezila její pracovní aktivity. Následkem nádorového onemocnění 7. března 2005 Valérie Čižmárová ve třiapadesáti letech zemřela. Její kariéru i osud přibližuje kniha Československé legendy populární hudby 70. - 80. léta, kterou nedávno vydalo nakladatelství Grada Publishing.

Reklama

Výběr článků

Načítám