V tvorbě se odrážejí moje pocity, představy, ale i příroda a láska, říká Věra Katka Tatarkovičová

V souladu s uvolňováním restrikcí ohledně koronaviru bude vstup možný jen s rouškou a za dodržení dalších bezpečnostních vládních nařízení. Výstava je umístěna ve foyer a bude otevřena vždy v pondělí až patek od 7 do 16 hodin.

Život talentované výtvarnice byl od základní školy spojen s chemií. Vystudovala chemickou průmyslovku v Hranicích na Moravě a následně analytickou chemii na Univerzitě Palackého v Olomouci. Separační techniky, jako speciální oblast analytické chemie, se staly jejím osudem na univerzitě již v době studia, když působila jako vědecký aspirant, ale i jako pedagog.

Stejně tomu bylo i v další praxi. Soukromá firma, kterou založila, se opět věnovala zejména separačním technikám. Firma poskytovala jednak vybavení do chemických laboratoří, ale i odborné poradenství, konzultace, pořádala odborné semináře.

„Měla jsem velké štěstí, protože chemie pro mě vždy byla opravdovým koníčkem,“ říká Věra Katka Tatarkovičová.

V roce 2002 však nastal velký zlom. Ozvala se nevyléčitelná nemoc a postupně se přidávaly další zdravotní problémy a komplikace. Proto musela ukončit aktivní pracovní činnost a otevřela pomyslné dveře invalidního důchodu. Přesto je šťastná, protože se jí podařilo najít činnost, která jí přináší radost a uspokojení.

„Již v době studia jsem relaxovala s tužkou v ruce. Později jsem používala i pastely, či akrylové barvy. Teprve v posledních několika letech jsem se začala této činnosti věnovat intenzivněji. Většinu toho, co tvořím, zpracovávám abstraktní formou. V obrazech se tak odrážejí moje pocity, nálady, představy, ale často i příroda, láska a vše, co mě obklopuje,“ tvrdí výtvarnice

V poslední době se věnuje zejména keramice. S ní se poprvé setkala v rehabilitačním ústavu při zlepšování jemné motoriky. Keramika jí učarovala natolik, že se rozhodla věnovat jí postupně většinu času. Mezi její první výrobky patřily různé vázičky, svícny, keramické šperky, později vytvářela také zahradní keramiku, kachle, ale i atributy s dětskými motivy. V poslední době věnuje pozornost především keramickým obrazům. Způsob jejich ztvárnění je možná trochu atypický, ale rozhodně je charakteristický pro její tvorbu.

Před kroměřížskou výstavou se prezentovala na několika výstavách, například v Kostelci na Hané, Velké Bystřici, Holešově, Olomouci, Tovéři nebo Šterbnberku.

„Stále se snažím hledat nové výzvy, realizovat svoje nápady, představy, inspirovat se okolím a pozorovat všechno, co bych mohla nějak využít při zpracování keramické hlíny nebo při malbě a tak obohatit svoje portfolio. Byla bych ráda, kdyby moje tvorba i nadále zůstala především radostí, přinášela dobrý pocit a potěšení nejen mně, ale i ostatním lidem,“ uzavírá Věra Katka Tatarkovičová.

Další informace