Článek
Wolfgang Amadeus se vrací do Čech
Česko-britský snímek má v Česku 30 natáčecích dnů, scény se natáčejí na Jemništi, Ploskovicích, klášteře v Doksanech, kde donedávna řádili herci v seriálu o třech mušketýrech, Českém Krumlově. Krumlovské unikátní, světově proslulé divadlo použijí místo původního Nosticova / Stavovského divadla, kde Mozart v lednu 1787 dirigoval Figarovu svatbu. Velkolepé přijetí opery Pražany podnítilo skladatele k složení Dona Giovanniho.
Mozarta si zahraje Aneurin Barnard známý ze seriálu Bílá královna, dalšími zahraničními herci jsou James Purefoy, Samantha Barksová, z domácích například Klára Issová, Kryštof Hádek, Jiří Mádl.
Produkce má utratit 190 miliónů korun. Libochovický zámek, nádherná monumentální stavba s rozsáhlým parkem, poslouží jako jeden z interiérů. Režie sází na krásu české krajiny, památek, kde spolu s hereckými výkony a Mozartovou hudbou chce vytvořit dílo, jež by mělo diváky ohromit.
Štáb filmu je z devadesáti procent domácí.
Že se bude srovnávat s Formanovým Amadeem je nasnadě.
Velkolepá barokní stavba
Pávi byli slyšet až na náměstí, což zas není taková vzdálenost. Vidět byli až u vchodu do libochovického zámku, ukryti mezi keři ořezaných růží. Tehdy se jejich nepříjemný hlas projevil v plné intenzitě. Paví řečí jednoznačně prohlašovali: Vivat Libochovice! Nezbývalo, než vstoupit na nádvoří mohutného barokního sídla na břehu Ohře, na jehož výzdobě se podílela řada významných umělců. Ale to v Ohři uplynuly tisíceré kubíky vody.
Počátky osídlení se objevují roku 1282, to se v písemných záznamech objevují Vlk se synem Sulislavem z Libochovic. Ale zajímavé to začne být až s pány Zajíci z Valdeku. Pevnost sice měli na Házmburku, kopci nedaleko Libochovic, ale zdejší panství jim připadlo na dlouhých 223 let, když jim je odprodal král Jan Lucemburský roku 1335.
Gotickou tvrz nechal na renesanční zámek přestavět nejvyšší dvorský sudí a hofmistr Jan Starší z Lobkovic. K doživotnímu užívání dostal panství synovec polského krále a sedmihradský vévoda Štefan Bathory. Moc si neužil, po 8 letech ho doživotně arestovali. Poté přišli Šternberkové, na ně zase přišli naštvaní poddaní, byla z toho mela.
Novým majitelem se stal roku 1676 Gundakar z Dietrichštejna, kterému hned část zámku vyhořela. Ale měl peníze, tak ho přestavěl v letech 1682 - 1690 do současné podoby.
Pozor, krokodýl!
Ve vstupní salla tereně narazíte na čtyřmetrového vycpaného krokodýla, jehož ulovil v Nilu poslední majitel Jan Bedřich z Herbejštejna.
Místnost je vyzdobena tisíci mušlí, z nich je i znak Dietrichštejnů. Pokoje jsou nabity mobiliářem, zámek byl jako jeden z prvních po válce zpřístupněn veřejnosti, nestačilo se nic zašantročit. Na zámku pobýval i Jan Evangelista Purkyně.
Od pondělí 11. do pátku 29. dubna je zámek kvůli filmování pro veřejnost uzavřen.
