Hlavní obsah
Takhle zámek vypadal mezi válkami Foto: archiv NPÚ

Uherčice: příběh minulým režimem téměř zničeného zámku

S pýchou předvádíme své kulturní dědictví, odkazujeme na bohatou kulturní minulost, hrady, zámky, kláštery. S každým zachráněným objektem se zvedá naše národní hrdost na památky námi nevytvořené. Neměli bychom ale zapomenout, kolik bylo zničeno objektů po roce 1945.

Takhle zámek vypadal mezi válkami Foto: archiv NPÚ
Uherčice: příběh minulým režimem téměř zničeného zámku

Uherčice na Znojemsku jsou toho důkazem, stačilo málo a zámek byl jen vzpomínkou ve fotografiích. Ještě v 80. letech minulého století se uvažovalo o jeho stržení, přitom se jedná o jednu z našich stavebně nejcennějších památek.

Uherčice vlastnila řada majitelů, nemá cenu se zaobírat rody, jejichž příslušníci jsou známi povětšinou jen renomovaným historikům. Každopádně se všichni snažili starat o majetek tak, aby vynášel, a byl v pořádku. To netušili, kdo bude na konci zřetězených událostí. Uherčice mají rozsáhlý areál zahrnující obytné a reprezentační prostory i hospodářské budovy včetně zahrad a parků, které tvoří významný krajinotvorný soubor.

Vznikl na místě původní gotické tvrze ze sklonku 15. století. Přibližně na tomtéž obdélném půdorysu proběhla kolem poloviny 16. století přestavba tvrze na renesanční zámek, dodnes v jádru dochovaný a tvořící východní část komplexu.

Zámek bývá označován jako učebnice slohů, koncem 16. století ho přestavěli do současné podoby. Baroko ho moc nepoznamenalo, pouze interiérově ve štukáži a malířské výzdobě. Později přibyl francouzský park, založený na přírodně krajinářské podobě, s návazností na okrajový park anglický. Ze stavbiček v parku se dochoval obelisk a umělá hradní zřícenina.

Habsburka na trůn, Habsburka z trůnu!

Když panství po Bílé hoře zakoupila rodina Collalto, samozřejmě se snažila majetek spravovat co nejlépe. Bílou horu bereme stále v jiráskovském duchu jako obrovskou tragédii národa českého, jenže rozhádaní čeští šlechtici proklínaného Habsburka Ferdinanda na trůně potřebovali.

Habsburkům patřila půlka svět, ti španělští rozvraceli indiánské říše a topili se ve zlatě. Mocný rod byl jediný schopný zastavit Turky pochodující do Evropy a čeští stavové se mohli přetrhnout, aby ve svatováclavské kapli mohli zvolat Vivat Ferdinand Rex! Že jim později nebyl po vůli a defenestrací se to zvrhlo až ve třicetiletou válku, je jiná.

Taliánům to nenecháme

Takže Collaltové v Čechách získali majetek a byli mu dobrými hospodáři. Překousla to i první republika, ne však znárodňovatelé pováleční. Ač hrabě nebyl ani Němec, ani Maďar, a v první instanci mu bylo vše vráceno, ve druhé už dekrety dopadly naplno.

Část zámku zabrali pohraničníci, část JZD. V části byl tábor nucených prací. Vše se zdevastovalo a hrozilo zánikem, až v roce 1995 se začalo s obnovou, která pod péčí Národního památkového úřadu za těžké peníze probíhá. 

Návštěvníci mohou zhodnotit míru devastace a současně nahlížet do procesu památkové obnovy.

O Collaltovi

Podporoval partyzány na svém území, když mohl. Jeho rodina nikdy nebyla občany považována za Němce, ale za Italy s pozitivním vztahem k českým zemím a českému obyvatelstvu. Zaměstnanci se vyslovili, že jim „není známo, že by majitel (kníže Oktavián) byl zrádcem a nepřítelem českého národa” (citace je z Příběhu uherčického zámku. Poválečná historie v letech 1945 - 1979, Monika Krejčová).

yknivoNumanzeSaNyknalC
Sdílejte článek

Seznam.cz zavádí tlačítko Líbí se

Dejte redakci i ostatním čtenářům vědět, jaký obsah stojí za přečtení.

Články s nejvyšším počtem Líbí se se budou častěji zobrazovat na hlavní stránce Seznamu a přečte si je více lidí. Nikomu tak neuniknou zajímavé zprávy.

Reklama

Výběr článků