Hlavní obsah
Dnešní Ještěd je současně jako vysílač televize i letecký maják Foto: Milan Turek

Trosky letadla připomínají tragédii na Ještědu

Na červené turistické značce pod vrcholem Ještědu nalezneme pomníček, který připomíná smutnou událost z 20. srpna 1948. Za husté mlhy zde havarovalo letadlo při letu z Prahy do Liberce. Pomníček je udržován členy Svazu letců a na jeho výstavbu byly použity trosky nešťastného letounu.

Dnešní Ještěd je současně jako vysílač televize i letecký maják Foto: Milan Turek
Trosky letadla připomínají tragédii na Ještědu

Zde se odehrávaly šťastné i nešťastné osudy lidí. Do Podještědí jezdívala pravidelně Karolina Světlá, která Ještědský hřbet ve svých povídkách a románech proslavila v celém literárním světě. Architekt Karel Hubáček dal Ještědu novou tvář, která ho proslavila po celém světě. Byly to však i osudy nešťastné.

Příběh „cigánky“ nebo muzikanta Skaláka, či šéfa loupežnické bandy, kterého zavraždila Frantina v den svatby. Tragický je příběh francouzského šlechtice La Moty a z nedávné doby baronky von Herzogenberg. Podještědí poznamenala svou lidumilnou činností svatá Zdislava z Lemberka.

Tragédie, kterou vzpomeneme 20. srpna, se udála před pětašedesáti lety,  kdy do Liberce v roce 1948 letěli letečtí odborníci, aby ve městě založili leteckou školu. Letiště tady fungovalo již před druhou světovou válkou a armádním odborníkům se zdál Liberec příhodným místem pro výuku vojenských pilotů.

Václav Barborka, Josef Kroulík, Jan Paduch, Vladimír Karmazín a Antonín Husník, jedni z nejlepších našich leteckých odborníků, zahynuli na cestě do Liberce pod vrcholem Ještědu. Letadlo prolétalo dírou v mlze, ale manévr byl už opožděn a pilot nestačil stroj vybrat a zachytil křídlem o stromy.

Po pádu podle sdělení jednoho z pamětníků -  Oty Paulů, který tehdy jako kluk zvídal, co se stalo, vypráví, že posádka nebyla na místě hned mrtvá a jeden z nich se vydal pro pomoc. Údajně u Vířivých skal potkal nějaké lidi a stačil jim sděllit, co se stalo, než však z Liberce přijel lékař, byli už všichni mrtvi.

Na Ještěd přichází ročně půl miliónu turistů, ale jen malá část se vydává turisticky po Terasách Ještědu, kde je pomník významným českým leteckým odborníkům věnován. Ještě donedávna sem byl obtížný přístup a někteří nenechavci dokonce měli zájem odnést zbytky letadla do sběru. O památník pečuje Klub letecké historie a v poslední době zde návštěvník najde dvě mohyly a upravený chodník.

Terasy Ještědu jsou zajímavou turistickou stezkou, kde lze najít nejkrásnější skalní útvary hřebene. Útvar Vířivých kamenů je Liberečany pojmenován jako Ještědské Alpy, protože špičky skal připomínají třeba Matterhorn. Vedle zajímavého útvaru, kterému se říká Červený kámen je obdivováno okno ve skalní stěně, které je nazýváno Vrata Karoliny Světlé, která tam měla chodit s lesníkem, je však pravděpodobné, že ji s výjimečným útvarem seznámil světelský farář. 

Raritou stezky jsou kameny loveckého štěstí. Stavěli je šlechtici, když se jim podařilo zastřelit kapitální kus. Stezka připomíná i díla Karoliny Světlé. Ještěd není jen Hubáčkův hotel a vysílač, ale především místo nádherných přírodních útvarů nepoznamenaných civilizací i bohatou historií pestrých lidských osudů.

yknivoNumanzeSaNyknalC

Reklama

Výběr článků