Článek
Moravské zemské muzeum v Brně poskytlo světoznámou Věstonickou venuši, sošku z doby lovců mamutů nalezenou pod Pavlovskými vrchy. Slezské zemské muzeum v Opavě zaslalo na výstavu železné meteority z Opavy-Kylešovic.
Expozice bude otevřena na Bratislavském hradě od 12. května do 14. června. Exponáty odcestovaly z depozitářů dnes za velmi přísných bezpečnostních podmínek, trojici doplnil ještě slovenský Zlatý náramek ze Zohoru.
Hlava keltského hrdiny
Téměř 25 cm vysoká kamenná plastika z konce 3. či počátku 2. století před Kristem svým provedením představuje nejdokonalejší dílo mezi obdobnými sochami, vytvořenými mimo oblasti klasických civilizací. Unikátní plastika ze středočeské opuky s typickým nákrčníkem patří ke stěžejním památkám keltské Evropy. Je ikonou národního muzea.
Nejstarší na světě pochází z Věstonic
Věstonická venuše, pouze 11,5 cm vysoká keramická soška nahé ženy ze sbírek Moravského zemského muzea, patří mezi nejvzácnější plastiky na světě. Nalezl ji tým známého archeologa Karla Absolona roku 1925 mezi Dolními Věstonicemi a Pavlovem ve zbytcích pradávného ohniště, rozlomenou na dva díly. Podle odborníků je stará až 29 tisíc let a je vůbec nejstarší uměleckou ukázkou pravěké keramiky na světě.
Meteority z Opavy-Kylešovic
Železné meteority z paleolitického sídliště v Opavě-Kylešovicích starého přibližně 18 tisíc let zapůjčilo ze svých sbírek Slezské zemské muzeum. Vesmírnými kameny tehdejší lovci obložili své ohniště – na počátku minulého století je náhodou objevili dělníci. Žádné jiné pravěké sídliště na světě se podobným nálezem meteoritů pochlubit nemůže.
Zlatý náramek z doby římské
Unikátní šperk pochází z knížecího hrobu patřícímu příslušníkovi germánské elity v Zohoru na západním Slovensku. Jedná se o místo, které se nacházelo těsně za římskou hranicí na jantarové stezce. Jde o jeden z vrcholných výrobků přelomu 1. a 2. století našeho letopočtu.