Téměř stovka mistrovských obrazů z 19. a 20. století je k vidění ve Valašském Meziříčí

Českou spořitelnu si člověk spíše logicky spojuje s financemi. Nicméně v jejím vlastnictví jsou výjimečná umělecká díla, která instituce využívá nejen k  prezentaci vlastních prostor. Kolekce, která obsahuje na 100 mistrovských děl, je zaměřena na umění druhé poloviny 19. století a první polovinu století dvacátého.

Jádro kolekce tvoří především krajinomalba, tedy žánr, který v uvedeném období prodělal velmi bouřlivý vývoj jak v Čechách, tak i v Evropě. Nejstarším vystaveným autorem je August Bedřich Piepenhagen, německý malíř usazený v Čechách, jehož tvorba představuje počátky romantismu.  

Malíře ovlivněné impresionismem či jeho předchůdci zastupuje Antonín Chittussi, na něhož měli zásadní vliv předchůdci impresionistů – umělci barbizonské školy (Theodore Rousseau, Charles Daubigny a Camille Corot), a krajiny Ludvíka Kuby, Františka Cíny Jelínka, Gustava Porše, Gustava Macouna a Oldřicha Blažíčka.

Dalším okruhem malířů jsou absolventi pražské Akademie, kteří studovali u Julia Mařáka. Ten byl na pražskou Akademii povolán v roce 1887, aby obnovil krajinářskou školu. Po dobu dvanácti let existence krajinářského ateliéru se pod jeho vedením zformovala silná generace malířů zastoupená ve sbírce České spořitelny díly Ferdinanda Engelmüllera, Otakara Lebedy, Jana Honsy, Jaroslava Panušky, Oty Bubeníčka, Aloise Kalvody, Františka Kavána, Karla Langera, Stanislava Lolka, Františka Pečinky a Josefa Ullmanna. Na plenérové pobyty ateliéru na Okoři zajížděl i Antonín Hudeček.

Na přelomu století se velké popularitě u široké veřejnosti těšil konzervativní proud krajinomalby, na výstavě zastoupený díly Karla Liebschera a Václava Jansy.

Na výstavě jsou k vidění i plátna Emila Artura Pittermanna - Longena, Václava Špály, Jindřicha Pruchy, Jana Trampoty a Otakara Nejedlého, na kterých lze pozorovat vliv nových uměleckých směrů: expresionismu, fauvismu či kubismu a také vliv díla Paula Cézanna.

Menším souborem je ve sbírkách České spořitelny zastoupeno figurální malířství, ale ani v něm nechybí významná jména. Generaci umělců, kteří se podíleli na výzdobě Národního divadla, reprezentují oleje Václava Brožíka, Vojtěcha Hynaise, Emanuela Krescence Lišky a unikátní kresebné studie Jakuba Schikanedera. Na konci 19. století tito autoři působili jako pedagogové na Akademii či Uměleckoprůmyslové škole a z jejich ateliérů vzešla silná generace malířů sdružených ve Spolku výtvarných umělců Mánes. Tuto skupinu zastupují díla Maxe Švabinského, Jana Preislera a Viktora Strettiho, malířů, kteří výrazně ovlivnili české moderní umění.

Výstava Mistrovská díla ze sbírek České spořitelny je k vidění ve 2. patře Muzejního a galerijního centra v zámku Žerotínů ve Valašském Meziříčí do 5. června.