Článek
Pozoruhodná kniha polské autorky Olgy Tokarczukové Knihy Jakubovy je ve velké části věnována městu Brünn, tedy Brnu.
Děj je dost složitý, žádná oddechová literatura, musíte číst pečlivě, ale hodně napoví o neustále se opakujícím střetu kultur. V moderní podobě ho pociťujeme stále více.
Kulturní střet a hledání viníka
Píše se rok 1752, kniha začíná v Podolí, nyní jižní Ukrajině, tehdy součásti Polského království, oblast osídlené křesťany, židy i muslimy. Polskou společnost soužil rozkol mezi královským dvorem, venkovskou šlechtou a bezzemky, jejichž síla se v osmnáctém století začala naplno projevovat.
Díky kvetoucímu obchodu s muslimským světem docházelo k bohaté kulturní výměně. Pozvolný hospodářský a morální úpadek však plíživě pronikal do všech pater společnosti, a ta se pokoušela nalézt viníka. Židé mezitím čekali na svou příležitost k emancipaci.
Podstatná část příběhu se odehrává i v židovském městě Brünn, tedy v Brně, ale děj se odehrává se i v dalších evropských městech.
Kniha o kupci, který se stal baronem
Kniha je příběhem podivuhodného kupce Jakuba Franka, kterého mnozí označovali za neexistující legendu. Početná skupina Židů z Podolí, stoupenců Šabtaje Cviho, který se považoval za Mesiáše, se rozhodla s velkou parádou přestoupit na katolickou víru pod vedením kupce Jakuba Franka, přičemž předtím nějaký čas byli stoupenci islámu.
Po obvinění z hereze strávil Frank třináct let ve vězení na Jasné Hoře u Čenstochové, a když ho v období takzvané barské konfederace propustila na svobodu ruská vojska, odjel do Brna na Moravě. Tady získal pověst tajemného židovského mudrce a po několika letech se stal přítelem císaře Josefa II. a důvěrníkem jeho matky Marie Terezie.
Když se od něj císařská přízeň odvrátila, Jakub se i s celou skupinou svých věrných přestěhoval do Offenbachu nad Mohanem, kde založil velký dvůr, který plnil roli náboženského centra, a kde po několika letech zemřel jako polský baron Józef Dobrucki. Toto příjmení převzal od příbuzných, kteří se usídlili na Moravě a nazvali se Dobruškovi podle názvu své obce. V příběhu lidé mění nejen jména, ale i náboženství.
Jakoby v kruhu
Čtenáři se tak nabízí zvláštní paralela se současným dramatickým střetem s jinými kulturami. Z vylíčení událostí Olgou Tokarczukovou získáváte neodbytný pocit, že mezikulturní střet je v této části světa přítomen odpradávna. Všechno tu už bylo, jde o to, kam to tentokráte dospěje.
Ve vynikajícím překladu Petra Vidláka vydal loni v prosinci Host Brno.