Článek
Den sv. Václava byl významným datem hospodářského roku – v některých krajích končila toho dne služba čeledi a uzavíraly se smlouvy pro následující rok. V kopcovitých krajích končila obvykle toho dne pastva na salaších a stáda se vracela do níže položených vsí do chlébů k přezimování.
Na Plzeňsku se toho dne odbýval svátek hospodářské čeledi. Čeledíni a děvečky volili na návsi chudého krále, královnu a královské služebníky. Zvoleného krále vyzdobili korunou z papíru. Nato vytvořili „královský" průvod, který procházel celou vsí a prosil po staveních o dárek. Z výslužky se večer pořádala v šenku společná hostina.
Po svátku Václava nastal čas, kdy se platila poddanská daň z půdy majiteli panství. Tato daň bývala vyměřena v naturáliích jako vejce, obilí, nebo drůbež.
Život a legenda sv. Václava
Svatý Václav se narodil kolem roku 907 jako starší syn Vratislava I. Jeho výchovu si vzala na starost jeho babička svatá Ludmila, která za něho v době jeho nedospělosti, kdy měl převzít vládu po svém zemřelém otci, vládla.
Svatý Václav byl díky své křesťanské výchově a jeho dobročinným skutkům velmi oblíbený mezi chudými. Jeho úzká spolupráce se západní církví vyvolala odpor u stále ještě pohanské šlechty, ke které byl velmi přísný a jeho mladšího bratra Boleslava, který velmi toužil po vládě.
V roce 929 byl poražen německým králem Jindřichem I. Saským a tím pádem byly České země nuceny platit poplatek za mír, čímž si opozici ještě více znepřátelil. Mezi oběma bratry vznikl konflikt, který vyvrcholil pozváním Václava na svěcení kostela do Boleslavi, kde byl na popud Boleslava I. svatý Václav ráno dne 28. září roku 929 (935) zavražděn.
Hned po jeho smrti se stal Boleslav I. českým knížetem. Poté, co se ujal vlády, nechal převézt ostatky Václava do Prahy do Václavem založeného chrámu sv. Víta na Pražském hradě, kde zůstaly ve Svatováclavské kapli uložené dodnes.
Od 10. století je kníže Václav uctíván jako světec. Nejprve tomu tak bylo v Čechách, teprve později byl uctíván i v dalších zemích. Od druhé poloviny 11. století je sv. Václav chápán jako vládce a ochránce českého státu. Dokonce i „otec vlasti" Karel IV. podporoval svatováclavský kult a jemu zasvětil české korunovační klenoty – Svatováclavská koruna.
Svatý Václav je patronem České republiky, ale i vinařů a sládků. Bývá zobrazen s korouhví, někdy s orlem a holí.
Pranostiky našich babiček napoví
Svatý Václav odesílá z hor dobytek (ukončení pastvy dobytka na horských salaších).
Svatováclavské časy přinesou pěkné počasí.
Na svatého Václava pěkný den, přijde pohodlný podzimek.
Svatý Václav v slunci září, sklizeň řepy se vydaří.
Svatý Václav víno chrání, po něm bude vinobraní.
Na Václava českého bývá vína nového.
Přijde Václav – kamna připrav.
Na svatého Václava každá pláňka dozrává.
Zdroj: knižní archív České tradice, Medardova kápě – Jan Munzar, Velký pranostikon – Zdeněk Vašků
Socha sv. Václava v průjezdu Jezuitské koleje. Na záchranu sochy spojily své síly a finance Klub přátel Klatovska, Plzeňský kraj a Město Klatovy.
Socha sv. Václava v průjezdu Jezuitské koleje byla slavnostně představena veřejnosti 28. září 2006.