Hlavní obsah

Štvanice na vysokou byla předzvěstí Velké pardubické, dozvíte se na Kunětické hoře

Novinky, Vratislav Konečný

Na osamělé znělcová kupě nedaleko Pardubic stojí jeden z největších českých hradů - Kunětická hora. Pevnost ční do krajiny od roku 1423, kdy ji založil vůdce orebitů Diviš Bořek z Miletínka. Je jedním z nemnoha husitských hradů. V roce 1464 ho vlastnil Jiří z Poděbrad.

Foto: Miloš Jiroušek

Husitský hrad Kunětická hora málem podlehl těžbě kamene

Článek

Málem podlehla těžbě kamene

Pozdější majitel Vilém z Pernštejna pevnost přestavěl a rozšířil. Perštejnům patřily i nedaleké Pardubice, za jejich vlády bylo ve východních Čechách, hlavně na Pardubicku, více rybníků než v jižních Čechách. Jenže ryby nevydělávaly, rybníky se postupně vysoušely, aby byla orná a zemědělská půda. Podobně dopadlo i Sedlčansko. Tak rybníky zakládal Jakub Krčín.

Od vynikajícího hostince Stodola na úpatí kopce vede pozvolně stoupající stezka. Hospodu nevynechejte, pečínka z rožně je mňamková.

V roce 1645 dobyli Kunětickou horu Švédové, vydrancovali ji a vypálili. Hrad je uváděn jako pustý od roku 1681. Lámání kamene v pozdějších letech došlo ke zničení jeho jižní části. Restaurování započalo na počátku 20. století.

Tehdy začaly i záchranné práce pardubického Muzejního spolku podle projektu architekta Dušana Jurkoviče. Hrad nabízí dva prohlídkové okruhy a patří k nejnavštěvovanějším památkovým objektům Pardubického kraje. Z hradu se zachoval čtvercový palác a válcová 35metrová Černá věž, sloužící i jako rozhledna. Zachovaly se brány, bašty a kaple.

Podle pověstí v hoře jako v Blaníku odpočívá spící vojsko. Další pověst vypráví o pokladu, který zde ukryli mniši z nedalekého opatovického kláštera. Zlato a monstrance ukryli do sudů, odvezli na hrad, a předstírali, že pijí víno. Majitel panství jim sudy vypustil, zlato vybral a víno doplnil. Mniši nemohli nic dělat, se vztekem odtáhli.

Čtvrtého října přichystali na hradě akci Od parforsních honů k Velké pardubické. Prohlídky hradního paláce budou rozšířeny o vystoupení trubačů a výklad o parforsních honech, přímém předchůdci legendární steeplechase.

Parforsní hony pořádané v okolí Kunětické hory od 40. let 19. století bývaly vyhlášenou společenskou událostí, jíž se účastnila i císařská rodina. Zdejší parforsní společnost si později vybudovala dostihovou dráhu v Pardubicích a odstartovala tradici, trvající letos 140 let.

Do sedel

"Hrad žije mimořádně bohatým kulturním životem. I v letošním roce se na hradě téměř každý víkend odehrávala nějaká akce. I díky tomu směřuje letos objekt k historicky nejvyšší návštěvnosti,” říká Miloš Jiroušek, kastelán státního hradu Kunětická hora

Největší pozornosti se u veřejnosti tradičně těšily historické akce, řemeslné trhy, mimořádně úspěšná je venkovní letní scéna Východočeského divadla v Pardubicích a festival České hrady.

„Akci Od parforsních honů k Velké pardubické považuji za jednu z nejzajímavějších, neboť umožňuje veřejnosti seznámit se s málo známou historií štvanic, které v roce 1841 přenesl z Chlumeckého panství do Pardubic ke zdejšímu jezdeckému pluku kníže František Lichtenštejn. Právě tyto hony, kterých se pravidelně účastnili představitelé nejvýznamnějších šlechtických rodů, včetně císařské rodiny, předznamenaly vznik nejslavnějšího evropského dostihu – Velké pardubické steeplechase," dodal Miloš Jiroušek.

Reklama

Výběr článků

Načítám