Hlavní obsah
Stříbrný důl Slepetná Foto: Dušan Jurek

Stříbrný důl na Slepetné. Pěšky i na kole k technickému unikátu

Hradec nad Moravicí není jen nádherný zámek. V blízkosti se nachází jeden technický unikát - stříbrné doly na Slepetné. Vydejte se pěšky nebo na kole podzimní krajinou a nahlédněte do historie dobývání stříbra na Vítkovské vrchovině.

Stříbrný důl Slepetná Foto: Dušan Jurek
Stříbrný důl na Slepetné. Pěšky i na kole k technickému unikátu

V 11. a 12. století byly na Vítkovské vrchovině objeveny naleziště stříbronosných rud, začala historie stříbrných dolů na Slepetné.

V souvislosti s tím si musíme připomenout také  mincovnu v Olomouci. Ta byla založena za vlády Břetislava I. (1029 – 1055) a její zásobování připadlo několika desítkám dolů v Čechách a na Moravě. Nejznámějším slezským dolem je právě důl na Slepetné u Hradce nad Moravicí, který se zároveň řadí k nejstarším stříbrným dolům na našem území. Doly kutnohorské, příbramské, jáchymovské či jihlavské jsou mladšího data vzniku.

Samotná těžba na Slepetné měla zpočátku charakter přípovrchové skrývky, o čemž nasvědčují stopy dochované do dnešních dnů. Zbytky šachtic o rozměrech 1,2 x 1,2 m zasahují do hloubky až 50 m.

Vytěžená ruda byla na povrch dopravována po žebřících nebo pomocí rumpálu. Do olomoucké mincovny pak bylo dopravováno po 80 kilometrů dlouhé vojenské cestě za doprovodu ozbrojené eskorty. Kutání stříbra na Slepetné trvalo několik desítek let, než bylo důlní dílo opuštěno. Příčinou bylo zřejmě zatápění šachet spodní vodou.

Otevřením mincovny v Opavě došlo v roce 1529 k novému pokusu obnovit těžbu na Slepetné. Kryštof z Gendorfu (1497 – 1563) nechal severně od stávajícího díla razit štolu Kajlovec asi 30 metrů dlouhou, která měla odvodnit zatopené důlní dílo.

Obdobnou štolu nechal razit na západní straně vrchu Slepetná. V průběhu ražby však začala opět prosakovat podzemní voda nahánějící hrůzu kutajícím horníkům. Ani pověstná bezohlednost a tvrdost Kryštofa z Gendorfu nedokázala zabránit opětovnému opuštění díla. Strach z vyvěrající vody byl větší než touha po stříbře, obě štoly jsou opuštěny a obnovení těžby se nekoná.

Kryštof z Gendorfu nebyl poslední, kdo se zabýval myšlenkou znovuotevření důlního díla. V 18. století, přesněji v roce 1766, bylo v Opavě zřízeno mincovní a horní ředitelství. A došlo opět na staré stříbrné doly na Slepetné, ale nejen tam.

Průzkumem starých důlních děl a hledáním případných nových ložisek byl v roce 1772 pověřen báňský odborník Antonín Lemberger. Provedl se svými lidmi řadu kutacích prací, odkryl staré šachty, mimo jiné zpřístupnil také štoly na úbočích kopce, popsal a zmapoval celé dílo na Slepetné. Ve své zprávě provedl rozbor rentability obnovení těžby s návrhem na nutné kroky k obnově těžby. Jeho zpráva byla poslední oponou za myšlenkou těžby stříbra v této lokalitě.

Stříbrné doly jsou dosažitelné po zelené trase KČT od Červeného zámku - 4 km, případně Křížovou cestou Slezské kalvárie od rozcestníku Pod kalvárií – 3 km k rozcestníku Nad Záviliším.

Ti, kdo si budou chtít vycházku prodloužit, mohou dojít po značené  trase KČT až do Jakubčovic na rozhlednu Šance, stojící v těsné blízkosti šancí Pod Příletem - zbytku tzv. Jakučovikých šancí z 18. století chránicích silnici Opava - Jakubčovice - Nový Jičín.

Pro cyklisty je tady cyklotrasa č. 6141 vedoucí kolem odbočky ke stříbrným dolům.

yknivoNumanzeSaNyknalC

Výběr článků