Stinné stránky Bouzova, německé komando na konci války vyvraždilo a vypálilo Javoříčko

Zakladatelem hradu byl Búz z Búzova, který nechal počátkem 14. století vystavět gotické sídlo. Ve 14. století tu sídlili Vildenberkové, v roce 1382 prodali panství moravskému markraběti Joštovi.

Po něm zde sídlil Herolt z Kunštátu, páni téhož erbu vlastnili hrad s malými přestávkami do konce 15. století. Měl se tu údajně narodit Jiřík z Poděbrad. Po něm získává majetek Zdeněk Kostka z Postupic, dále se tu vystřídala řada českých i moravských rodů.

Hrad s panstvím zakoupil v roce 1696 Řád německých rytířů, ale moc se o něj nestaral, sídlo časem zpustlo. O dvě stě let později ho nechal přestavět na reprezentativní sídlo zmíněný Habsburk, přestavba trvala do roku 1910. Většina prvků je romantizujících, směřujících k německé rytířské historii. To se týká i vysoké věže Hlásky, její vrcholek byl doplněn ochozem. Na starých kresbách byste ji nenašli.

Hradní palác i kaple obsahují řadu předmětů většinou z Evženových soukromých sbírek. Nejkrásnější je Rytířský sál s erby majitelů Bouzova, tady zasedala řádová rada. Je tu nádherná zbrojnice, velmistrova pracovna a ložnice, kapitulní a lovecká síň...

Němci sebrali Němcům Bouzov 1. 10. 1939. Zkonfiskovali ho jako spolkový majetek. Bouzov byl předán do správy Gesellschaft zur Förderung und Pflege deutscher Kulturdenkmäler se sídlem v Berlíně. Traduje se, že Hitler ho prý daroval vrchnímu veliteli SS Heinrichu Himmlerovi. Což je asi fáma. 

Sídlo sloužilo jako úkryt nakradených uměleckých předmětů. Nakradené věci střežili vybraní esesáci, koncem války je odvezli neznámo kam.

V Drahanské vysočině, kde stojí Bouzov, operovaly koncem války partyzánské skupiny. Němci chtěli mít v zápolí co největší klid. Represe vůči civilistům neustávaly, mnohdy byly vražedné. Speciální jednotky s pomocí konfidentů honily partyzány, vypalovaly usedlosti. Postihlo to například řadu kopaničářských obcí.

U Bouzova operoval oddíl Jermak-Fursenko. Ruští velitelé si počínali nezodpovědně, agresivně většinou pod vlivem alkoholu. Někteří partyzáni byli brutální i vůči obyvatelstvu, ti je neměli moc v lásce. 

Alkohol byl na počátku vyvraždění a vypálení Javoříčka. Opilý ruský velitel oddílu postřílel v hájovně ženu německého správce H. Viktorinovou a její děti. Aby se zakryl zločin, partyzáni, kteří sužovali okolí, hájovnu zapálili. Následně byli v přestřelce zabiti němečtí vojáci. Poté zasáhlo speciální komando z hradu s podporou Schutzpolizei z Litovle.  

Jeho příslušníci zmasakrovali všechny mužské obyvatele Javoříčka starší 15 let. Bylo jich 38. Nechali na živu jen nejstaršího muže, měl dosvědčit, že akci provedli Němci kvůli spolupráci vesničanů s partyzány. Ves vydrancovali a zapálili.  

To se stalo 5. května 1945, když už bylo jasné, že je dobojováno.