Spirituál kvintet vyprodal mikulovské kino

Se svými fanoušky se Spirituál přivítal písničkou Svět s náma houpá. „Na Mikulov máme krásné vzpomínky, vystupovali jsme tu před třiceti lety. Přijeli jsme se k vám na jižní Moravu ohřát, jen to počasí tomu moc nenasvědčuje,“ pozdravil publikum Jiří Tichota.

Právě on je v sestavě posledním z otců zakladatelů, kteří před 50 lety stáli u zrodu Spirituálu. Od ledna s ním vystupuje nový hlas – Veronika Součková. Představila se moravskou lidovou o toužení nazvanou Krajino, krajino. „No, nekupte to,“ zasmál se Tichota po tom, co dozpívala sólo.

Kromě lidovek zazněly balady, šansony, blues i spirituály. Na řadu přišly taky památeční skladby. Třeba ta s názvem Děti jdou, kam je pošlou. „Tuhle písničku Spirituálu znám od kolébky. Byla totiž na desce, kterou jsem dostal od babičky. Těžce se s ní loučila, protože to byla vzpomínka na její mládí,“ vtipkoval 35letý Jiří Holoubek. „A po mně ji dostane můj syn, až po boku pana Tichoty zaujme moje místo,“ ještě si přisadil.

Humor totiž byl jednou ze surovin, kterou Spirituál celé vystoupení prošpikoval. Dobírali si sami sebe navzájem a stejně tak udržovali kontakt s hledištěm. A když si požádali o luskání prsty do jedné z písniček, všichni luskali jako o život. „No to je přímo pozdní výběr z lusků,“ pochvalovali si spolupráci muzikanti.

Byla to ona symbióza vtipu, výjimečných hlasů, tónů a textů, která ohromila všechny generace. Aplaus proto nebral konce a Spirituál se musel na pódium vrátit i po poslední písničce a přidat ještě další dvě. „Věříme, že se uvidíme dřív než za dalších třicet let,“ rozloučil se za všechny Tichota.

Z každého při odchodu sálalo nadšení. „Spirituál jsem naživo viděla a slyšela kdysi dávno. Víte, co je zvláštní? I po tom, co někteří členové odešli, a ti staří se smísili s nováčky, pořád to je ten Spirituál,“ míní Noema Čapková, která na koncert přijela s manželem z Břeclavi. „Mají jedinečné texty písniček, kterým nechybí myšlenka a všichni jim rozumí,“ dodala.