Článek
Ještě před týdnem ho bylo v Habartově i okolí dostatek sněhu, ale současná obleva donutila bílou peřinu k razantnímu ústupu. A tak bylo nasnadě, že běžky nebudou mít závodníci jaksepatří na nohou, ale jak jsou již většinou zvyklí pěkně v rukou.
Start závodu byl určen na dvě hodiny a dvě minuty po poledni. Centrála, která se již několik let nachází v prostorách knihovny na Rádě, se však již začínala plnit asi hodinu předem. Do šíře startovního pole negativně zasáhla současná chřipková epidemie, navzdory tomu se na start nakonec postavilo 28 borců. Ti byli rozděleni do tří kategorií: kluci, chlapi a lepé děvy. Zástupkyň něžného pohlaví se účastnilo 8 a měly i tu výhodu, že s sebou musely nést jen jednu běžku. To kluci, kterých startovalo 12, a chlapi, kterých se účastnilo 8, museli vláčet běžky obě.
Krátce před druhou hodinou se celé závodnické pole přemístilo na startovní pozici. Odtud pak byli jednotliví závodníci vypouštěni za asistence starosty města Habartova Iva Zemka a také starosty partnerského Lengenfeldu Volkera Bachmanna na náročnou trať. Ta se hned po několika desítkách metrů prudce svažovala dolů směrem k jezeru Medard. Podloží bylo vlhké, měkké a velmi blátivé, navíc se však soutěžícím do cesty několikrát připletly i hluboké a relativně široké vodní příkopy.
Po několika kilometrech běhu pak bylo nutné zpět nabrat ztracenou výšku a vyškrábat se zpátky do podmáčeného svahu. Od něj to již bylo do cíle zhruba 400 metrů. Nicméně ještě před cílem čekalo na borce malé zpestření, neboli, jak to nazval ředitel závodu Milan Panzer st., malá taškařice. Závodníci museli doslova tlouct špačky a za každý neúspěšný úder z jejich třech pokusů je čekalo trestné kolečko vytýčené fábory opodál.
Pak už jen konečná rovinka a závěrečný skok přes cílovou linii a honem do tepla centrály, kde na závodníky čekalo doplnění energie v podobě nápojů guláše a také porce skvělé muziky v podání kapely Černý nebožtík.
Organizátoři se vzápětí pustili do výpočtů, po nichž následovalo ocenění těch nejrychlejších. Mezi děvami to byla P. Vazačová, následovaná na druhém místě S. Křížovou a na místě třetím pak H. Kouteckou. Mezi chlapci si s nástrahami tratě nejlépe poradil P. Berka, jehož na druhém respektive třetím místě doplnili J. Souček a V. Kindrát. Všechny ostatní kluky za sebou letos nechal M. Panzer ml., ze stříbra se radoval O. Suchý a bronzovou pozici obsadil L. Kopecký.
Absolutním vítězem a držitelem putovní běžky pro rok 2013 se časem 22 minut 17 vteřin stal M. Panzer ml. Všichni ocenění si odnesli diplom, keramickou medaili a lahvinku pěnivého moku.
Největší, a nutno podotknout zcela zaslouženou pozornost, si letos vysloužila partička čtyř recesistů, která podstoupila celý sportovní výkon náležitě okostýmována. Tři se vydali na trať v převleku sněhuláků a ten čtvrtý pak jakožto arabský šejk. Svým přístupem se tak nejvíce přiblížili obligátnímu mottu Kluků z Kluče, jímž je "Přežít!".
