Článek
Bombardování mířilo převážně na centra zbrojní výroby, železniční uzly a výrobu pohonných hmot. Snadno zasažitelné cíle donutily nacisty přenést výrobu pod zem.
Nejinak tomu bylo i na území tehdejšího Protektorátu Čechy a Morava. Nejznámější jsou u Litoměřic, nyní skladiště radioaktivního odpadu. Tunely pro podzemní výrobu se začaly razit i v měkkém pískovci Českého Švýcarska u České Kamenice.
Do podzemí před bombami
Za Kamenicí v Markvarticích je odbočka do Janské, malé vsi v Rabštejnském údolí. Nedávno se oblastí prohnala povodeň, zaplavila i podzemí. Polorozpadlé budovy u komplexu patřily textilnímu továrníkovi Priedlovi. Koncem roku1942 mu byly zabaveny, stěhovaly se sem letecké firmy z vybombardovaných Brém, konkrétně Waserflugzeugbau Bremen. Třetího prosince 1941 vydal Hitler rozkaz O zefektivnění zbrojní výroby. Vše v Říši se podřídilo válečné výrobě, zpočátku ještě nebyli k dispozici zajatci ve větším množství, takže na práci byli v rámci Organizace Todt nasazování dělníci na nucených pracích.
Nejprve se dělníci a zařízení nastěhovali do uprázdněných budov, po přiblížení fronty a vylodění Spojenců v Normandii se začalo razit v podzemí. Jsou vyraženy 4 objekty, po propojení by vznikl obrovský prostor, část je vybetonovaná. V chodbách jsou soustředěny nálezy z okolí, ale i dokumenty o nacistech, ale i o textilní výrobě, kterou byl kraj proslulý. Prohlídka probíhá s výkladem, chce to teple se obléci, chlad tu je i v létě.
Dlouhé, velmi široké i značně vysoké chodby, vybetonované, s mohutným profilem se táhnou do nitra skal. Nyní jsou naprosto prázdné, za války se tu montovaly letecké motory pro obávané JU 87 Stuka a další bombardéry typu Junkers 188. Také tu vyrobili tři vrtulníky FA-223. Později je převzalo vnitro, Rusové jejich výrobu zastavili.
Práce probíhaly rychle, bylo tu nasazeno až 6000 mužů, totálně nasazených, i vězňů. Nedaleko stál koncentrační tábor, vězni pracovali na tři směny. V srpnu 1944 z koncentračního tábora Flossenbűrg přivezli první vězně. Od srpna do 1944 do dubna 1945 vyrubali asi 17 500 metrů krychlových z 80 tisíc plánovaných. Štoly měří dohromady 4,5 kilometru. Zahynulo tu asi 80 vězňů.
Je tu archiv?
Jak dílo mělo vypadat, se neví, vypráví se, že je zde někde zazděný německý archiv, obsahující i plány. Bohužel ani se speciálními přístroji se zatím nic neodhalilo. Továrna měla krycí název Zechstein a do skončení války o ní Spojenci nevěděli.
Matka "tunelů"?
Po válce se zařízení rozprodalo českým leteckým továrnám. Prý velmi pod cenou – dokonce to snad byl jeden z prvních poválečných „tunelů“.
Prostory neměly dlouhou dobu využití. Nakonec zde zaúřadovala armáda, používala prostory jako sklady ženijního materiálu, střeliva, byly tu i zásobníky pohonných hmot pro potřeby Varšavské smlouvy. Kapacitu měly 8 miliónů litrů.
