Článek
„Jsem ráda, že jste opět přišli na našeho milého hosta Emila Kintzla. Máme ho tady už počtvrté,” řekla na úvod vedoucí městské knihovny Olga Kováříková.
„Dvakrát už byla Zmizelá Šumava a měli jsme ho tu i na historii lyžování. Dnes se opět podíváme do zmizelých obcí, které po válce prošly dramatickým vývojem, ale připomeneme si i osudy lidí, kteří tam žili,” doplnila.
Pak už si vzal slovo hlavní aktér Emil Kintzl, který přítomné přizval k příběhům ze staré Šumavy. „Jsem rád, že jsem se do takové práce nechal Honzou Fischerem (režisér stejnojmenných dokumentů internetové televize Stream.cz - poznámka autorky) před několika lety přemluvit. Dnes vidím, jakou měl ohromnou vytrvalost, že mne dva roky přemlouval a přesvědčoval, a že to k něčemu bylo," řekl Kintzl.
Kniha Zmizelá Šumava vypráví 21 příběhů o životě v regionu a místech, která na dnešních mapách Šumavy už nenaleznete. Do osudů obyvatel na pomezí česko-německé hranice totiž nemilosrdně zasáhly „velké" dějiny 20. století, nejprve obě světové války, poté odsun německých obyvatel, neprodyšné uzavření hranice a vytvoření vojenského výcvikového prostoru Dobrá voda, kterému musely ustoupit nuceně vysídlené obce i osady.
Výborní vypravěči Emil Kintzl, pro nějž je Šumava celoživotní láskou, a režisér Jan Fischer poutavě a jadrně líčí těžký a svérázný život horalů na samotách a v chudých osadách, popisují činorodý život lidí ve větších obcích a v neposlední řadě připomínají bohatou průmyslovou a kulturní historii tohoto regionu.
„Ta krásná Šumava, kterou máme všichni rádi, strašně trpěla! Když přišel Hitler, tak jsme o ní v roce 1939 přišli ze dne na den. Když válka skončila, trochu jsme si oddychli a do roku 1948 jsme mohli po ní trošku chodit. Potom zase spadla klec a na čtyřicet let jsme se na ty šumavské kopce mohli jenom dívat,” poznamenal Kintzl.
„Když v roce 1989 přišel převrat, myslel jsem si, že ti lidé, kteří tam přežili tu hroznou dobu vojenských cvičení, dostanou ty chalupy od státu zadarmo, poněvadž tam strašně trpěli. Ale nestalo se tak. Prášily (obec na Klatovsku) se změnily. Místní lidé utřeli hubu a všechno tam skoupili pracháči. Ta vesnice funguje, ale je jediná, která je dnes navštěvovaná. Hodně navštěvovaná je i Dobrá Voda díky tomu, že je tam skleněný oltář od sklářky Vladěny Tesařové, a Hůrka - tam jsou chalupáři. Buďme rádi, že jsme zaznamenali dobu, kdy tyto vesnice žily," uvedl Emil Kintzl.
Každý z příběhů doprovází unikátní dobové fotografie z archivu Emila Kintzla. Současnou krajinu a úchvatnou šumavskou přírodu zachycují plnobarevné fotografie Janka Rubeše a Leoše Skokana.
„Jsou to příběhy z dávných časů, příběhy hlavně válečné a poválečné, které prostě tím, že jsou v knize a také na internetové televizi Stream.cz Zmizelá Šumava, byly zachované. Jsem rád, že tím seriálem jsme trochu zpropagovali Šumavu a že lidé podle těch příběhů na tu zmizelou Šumavu dodnes chodí," dodal s úsměvem Kintzl, Šumavák tělem i duší.
