Hlavní obsah
Režisér Janusz Klimsza chystá pro nadcházející sezónu v NDM Ostrava tři inscenace. Foto: Robert Rohál

S něčím se zkrátka nadřete víc, říká ostravský režisér Janusz Klimsza

Na samém konci minulé sezóny uvedlo Národní divadlo moravskoslezské v Ostravě nesmrtelný příběh rytíře Tristana a princezny Isoldy, který režíroval Janusz Klimsza. Diváci hru uvidí i v nadcházející sezóně stejně jako tři nové inscenace, na nichž začal kmenový režisér NDM už pracovat.

Režisér Janusz Klimsza chystá pro nadcházející sezónu v NDM Ostrava tři inscenace. Foto: Robert Rohál
S něčím se zkrátka nadřete víc, říká ostravský režisér Janusz Klimsza

Koncem minulé sezóny měla premiéru inscenace hry Josepha Bédiéra Tristan a Isolda, která dala vám a vůbec celému týmu zabrat - ale stálo to za to.  Co vám speciálně tato práce dala a vzala?

To nelze vyjádřit poměrem zisků a ztrát. S něčím se zkrátka nadřete víc. Tahle práce byla asi náročnější ve fázi příprav a taky v míře koordinace s celým divadelním zázemím – jistá technická řešení byla projektována přímo pro tuto inscenaci, a tak je vyšperkována několika zlepšováky či řečeno méně nadsazeně inovacemi. Tím jsme si svým způsobem rozšířili své know-how, což by se za zisk dalo počítat. 

Z minulé sezóny se mi vybavují herecké záskoky, které neminuly ani vás. Děláte to z dané nutnosti, anebo si naopak  rád "zaskotačíte" na jevišti a je to pro vás čirá radost...?

Záskoky asi příliš herců v lásce nemá. To, co jiný kolega – kolegyně připravuje několik týdnů a co je organickou součástí představení, musíte převzít během několika hodin, protože záskok je většinou efektem náhlého onemocnění v souboru. A je pochopitelné, že zaskakující je tím handicapován. Jsou to adrenalinové situace a existují herci, kteří si v nich díky tomu libují, já mezi ně nepatřím, a jak jsem řekl, většina herců zřejmě taky ne.

Co vás zaujalo na textu Slož mě něžně, což je inscenace, která se hraje v komorním prostředí zkušebny Divadla Antonína Dvořáka?

Ten text je zvláštní tím, že je podmíněn show, která je do něho zakomponována, a tou je autentický boxerský zápas. Hra je zajímavá jednak atraktivním prostředím, ve kterém se odehrává – světem lunaparků, kde roli největšího taháku mají boxerská klání s vyzývateli z publika, jednak plejádou existencí, které nabízí. Život lidí na okraji společnosti, tak jak jej v našem kontextu známe třeba z Hrabalových próz, je myslím dostatečně atraktivní, aby stál za zhlédnutí. A to, že se hraje nablízko, na dotek s divákem, onu atraktivitu umocňuje.

Je velký rozdíl mezi tím, když hru inscenujete na malém či na velkém jevišti? Co je těžší?

Malé jeviště je zaměřeno na herecký detail, na velkém jevišti, s adekvátně velkým hledištěm, je vjem pochopitelně celoplošnější. Tomu je podřízeno i větší gesto, jak v hereckém projevu, tak v inscenování. Na velkém jevišti i herecká reakce na partnera probíhá na větší vzdálenost, aby byla funkční, musí být generována jinou energií.

Vstupujeme do nové sezóny a vy už víte, co vás čeká. Na co se může těšit publikum?

Co se týče souboru činohry, tak se může těšit na Štechovu komedii Deskový statek aneb Veřejné blaho, což je svérázné retro z první republiky o kupování volebních hlasů a nelegální seznamce, a také na hru pro zkušebnu v Divadle Antonína Dvořáka o autistickém chlapci, jenž se snaží vstoupit do majoritní společnosti se vším, co toto může obnášet. Dojemný text podle věhlasného románu Marka Haddona Podivný případ se psem.

Vedle toho mě čeká také spolupráce se souborem opereta/ muzikál, konkrétně jde o hru Edith a Marlene, kde zazní známé šansony a songy Edith Piaf a Marlene Dietrichové s Hankou Fialovou a Evou Zbrožkovou v titulních rolích.

yknivoNumanzeSaNyknalC

Reklama

Výběr článků