Hlavní obsah
Klasicistní zámek Kynžvart u Mariánských Lázní Foto: Vratislav Konečný

Rotschildovy peníze umožnily knížeti Metternichovi přestavět zámek Kynžvart

Čtyřicet let řídil kníže Clemens Wenzel Lothar Nepomuk Metternich-Winnenburg-Ochsenhausen (1773 - 1859) rakouskou zahraniční politiku. Pragmaticky kalkulující politik se podílel na Napoleonově porážce, řídil poválečný vývoj v Evropě. Smetl ho revoluční rok 1848, Bachův absolutismus vrátil vše zpět.

Klasicistní zámek Kynžvart u Mariánských Lázní Foto: Vratislav Konečný
Rotschildovy peníze umožnily knížeti Metternichovi přestavět zámek Kynžvart

Po celou politickou kariéru byl zastáncem tvrdého postupu proti novotám, domníval se, že monarchie je na vrcholu snažení a jakékoli vybočení ji zničí, proto potlačoval každý náznak oportunismu, tajné spolky, hnutí. Vybudoval rozsáhlou síť špiclů. Nakonec musel abdikovat po revoluci ve Vídni v roce 1848, emigroval do Anglie.

Chudé panství Kynžvart zdědil v roce 1818, majetku v té době měl pomálu, něco vyženil s hraběnkou Kounicovou.

Půjčovali celé Evropě

Tvrdý úředník ale měl i druhou stránku, která se projevila právě na Kynžvartu. Starý barokní zámek potřeboval přestavbu, k nynější empírové podobě mu pomohly peníze, které si Metternich půjčil od nejbohatšího bankovního domu – Rothschildů z Frankfurtu.

Bankéřská dynastie neuvěřitelně zbohatla na dobrém zpravodajském systému a spekulacích s cennými papíry a komoditami. Financovala rakouské války, půjčovala Francii.

Salomon Rothschild půjčil Rakousku přes 200 miliónů zlatých. Jako první Žid dostal v roce 1842 vídeňské občanství, což mu založilo právo zakoupit si pozemek. Koupil si hned několik zámků, pozemky a do deseti let se stal největším pozemkovým vlastníkem v Evropě.

Libůstky chladného pragmatika

Metternichovi půjčili 900 tisíc zlatých (kolem 45 milionů eur) s pětiprocentním úrokem na 12 let. Oběma stranám se to vyplatilo. Kynžvart, kde kníže, zvláště po návratu z emigrace často pobýval, nechal přestavět v letech 1821-1839 ve stylu vídeňského klasicismu. V nízkém, vzdušném zámku s velkým parkem nedaleko Mariánských Lázní se obklopil obrovskou stále rozšiřovanou sbírkou uměleckých předmětů a především kuriozit.

Sbíral předměty patřící výjimečným osobnostem – cestovní hodinky krále Matyáše Korvína a jeho zlatý prsten, hřeben Marie Terezie, modlitební knížka Marie Antoinetty, nevykouřená cigareta císaře Napoleona III. a jeho dýka, egyptské mumie, psací stůl Alexandra Dumase staršího, údajný Žižkův palcát, domnělá cihla babylonské věže, rukopisy, zbraně, orientální oděvy, dopisy slavných…

K tomu je třeba připočíst rozsáhlou knihovnu o asi 12 tisících svazcích, numismatickou sbírku s asi 11 tisíci exempláři, 2 tisíce z nich antické mince. Při prohlídce navštívíte kancléřovu pracovnu, zbrojnici, pokoje jeho i potomků, obrazárnu, jídelnu...

Zajímavou expozicí je památka na posledního chebského kata Karla Hussa, vzdělance a muzejníka, zámecké muzeum založil on. Kuriozitou je i přípis rakouských úřadů k vyúčtování jeho práce. V roce 1835, tedy celých 13 let po poslední popravě, mu přišlo písemné sdělení centrální účetní kanceláře, že mu špatně vypočítali odměnu, cestovné a diety a on teď musí vrátit přeplatek - 6 zlatých a 26 krejcarů.

Otcem Němcové?

Kníže nebyl žádný puritán, vedl bouřlivý milostný život, spekulovalo se o tom, že jeho nemanželskou dcerou je Božena Němcová. Byl třikrát ženatý. Pohřben je v rodinné hrobce v Plasích, které mu také patřily.

yknivoNumanzeSaNyknalC
Sdílejte článek

Seznam.cz zavádí tlačítko Líbí se

Dejte redakci i ostatním čtenářům vědět, jaký obsah stojí za přečtení.

Články s nejvyšším počtem Líbí se se budou častěji zobrazovat na hlavní stránce Seznamu a přečte si je více lidí. Nikomu tak neuniknou zajímavé zprávy.

Reklama

Výběr článků