Hlavní obsah

Řidiči nabídku na objížďku ignorují a těsně za křižovatkou se otáčejí

Novinky, Jiří Smutný

Kdo v Brně přijíždí ulicí Cejl ke křižovatce s ulicí Koliště a hodlá odbočit vlevo, neměl by to dělat. Zakazuje mu to totiž dopravní značka. Většina řidičů na tento relativně nový zákaz ale reaguje způsobem, který vytváří ještě nebezpečnější situace, než byly ty, které vedly k zákazu odbočení.

Foto: Jiří Smutný

Řidič se úspěšně otočil do protisměru a vjíždí do pravého pruhu, aby pokračoval doprava.

Článek

Doprava po Brně a její řešení je námět na román. Vedení města například na jedné straně tvrdí, že chce dostat auta z centra, a na druhé straně jim vytváří povinné okružní trasy.

Značka zakazující odbočení vlevo byla na zmíněné křižovatce nainstalována vloni, a to současně s tabulí s vizuálním návodem, jak celý blok objet, aby se řidič dostal tam, kam potřebuje. Důvodem k tomuto zásahu byla podle magistrátu snaha o zvýšení bezpečnosti a snížení počtu dopravních nehod.

„Chtěli jsme snížit množství střetů, zakázali jsme tedy odbočení vlevo a umístili informativní značku, jak mohou řidiči situaci vyřešit,“ uvedl vedoucí odboru dopravy brněnského magistrátu Vladimír Bielko. Praktický dopad změny by měl být ten, že řidič najede o přibližně 750 metrů víc a časově ztratí 5 minut (v období plynulého provozu). Skutečnost je ale jiná.

Kdo by si dal práci pozorovat chování řidičů, dospěl by k závěru, že nabídku odboru dopravy neakceptuje prakticky nikdo. Řidiči většinou situaci řeší tím, že přejedou křižovatku rovně a pár metrů za ní se otočí do protisměru. Pak se zařadí do pravého pruhu, odbočí vpravo a jsou tam, kde chtěli být. Značné množství je však i těch, kteří zákaz prostě ignorují a odbočují vlevo, zákaz nezákaz.

Problém je v tom, že ne každý otáčení těsně za křižovatkou zvládne. Někdo se nedokáže otočit najednou a musí při tom couvat. Vzhledem k intenzivnímu provozu tak v místě vzniká ještě více kolizních situací, než před instalací zákazu odbočení.

Reklama

Výběr článků

Načítám