Hlavní obsah

Problém tří těles je fascinující čínská sci-fi z doby řádění Rudých gard

Novinky, Vratislav Konečný

Pokud nejste zaměřeni výhradně na severskou krimi nebo romány plné vášně, úkladů a zrady, Problém tří těles se musí líbit. Přečtete ho za chvíli, jediným problémem Liou Cch’-sin je, že napsal trilogii, druhý díl Temný les vyjde na podzim, třetí…

Foto: Host Brno
Článek

O Číně toho víme velmi málo, tragickou kapitolou moderní historie obrovské země plné protikladů, je takzvaná kulturní revoluce.

Pro nás naprosto nepochopitelné dění, ale manipulace lidmi je stará jako lidstvo samo. V období vlády Mao Ce-tunga došlo k radikální změně ve společnosti, vše bylo staré, mladí zapojení v obří masu rudých gard ovládli scénu. Ničili, zabíjeli, opovrhovali rodiči, kulturními hodnotami, jediným učitelem a vůdcem byl Velký kormidelník, jak nazývali předsedu Maa, vůdce Komunistické strany Číny.

V této době se odehrává příběh rodiny fyzika Jie Če-tchaje. Fyzika umučí během kulturní revoluce, jeho dcera se dostane do tajné centrály Rudé pobřeží. Tady se Číňani snaží nezaostat za Američany a Rusy, pátrají po mezigalaktických civilizacích.

Třicet let poté začnou na Zemi umírat významní vědci a vznikají sekty, které vybízejí k návratu k přírodě. Objeví se nová počítačová hra pro virtuální realitu Tři tělesa, zvláštní, čarovná a znepokojivá, která jako by ani nepocházela z tohoto světa. Umožňuje cestovat v čase. A pomalu se začíná vyjevovat pravda o tajném projektu z éry Kulturní revoluce. Podaří se jí spojit s civilizací Tolaris,, která ale chce Zemi zkolonizovat, ne zachránit. Počkejme, s jakou vizí Liou Cch’-sin přijde v Temném lese.

Autor uvádí, že vesmír, ve kterém žijeme, je jen jednou z možností. Pro lidstvo jsou některé vesmíry lepší než jiné a Problém tří těles ukazuje ten nejhorší možný: vesmír, ve kterém je existence tak temná a těžká, jak si jen dovedeme představit.

Kulturní revoluce v Číně zasáhla celý svět

Během kulturní revoluce (1966 až 1969) mělo dojít k velkým změnám ve společnosti a k její modernizaci. Revolučními Rudými gardami byly zabity a umučeny stovky tisíc lidí, kteří se stali oběťmi vraždění rudých gard, rozvrat ekonomiky a obrovské ztráty na kulturním dědictví. Podle KS Číny šlo o katastrofický projev ultralevičáctví a značná část obětí kulturní revoluce byla v 80. letech rehabilitována.

Za vším stál Mao Ce-tung, který byl upozaďován novou komunistickou garniturou. Na něj tlačili mladí intelektuálové používáním nepřímých metod podobenství, narážek a historických příkladů k rozdmýchávání a udržování kritiky chyb Velkého skoku a Maovy taktiky mobilizace mas.

Kritické hlasy se ozývaly hlavně z Pekingu, kde stál v čele městské stranické organizace Pcheng Čen. Mao, který si od doby vítězství čínské komunistické revoluce v roce 1949 vydobyl rozsáhlé pravomoci, se proto nyní rozhodl mobilizovat masy ke znovunabytí své neotřesitelné pozice v čele státu.

Mao zemřel v roce 1976, maoistické levičácké bojůvky a frakce se rozšířily po celém světě, jejich představitelé nemilosrdně likvidovali kohokoli, koho sami označili za nepřítele. Maoistický režim zasáhl i Kambodžu za vlády Rudých Khmerů, zabity byly asi dva milióny obyvatel.

Knihu vydal Host Brno.

Reklama

Výběr článků

Načítám