Hlavní obsah

Při výletě do Nymburka se sejdeme na hřbitově

Novinky, Jan Řehounek

Tlačítkem Sledovat můžete odebírat oblíbené autory a témata. Články najdete v sekci Moje sledované a také vám pošleme upozornění do emailu.

Že i na hřbitov mohou vést kroky turisty, dokazuje nymburské krematorium, za nímž sem míří nejen historikové umění a studenti architektury z celého světa, ale i spousta lidí jako za zajímavou kulturní památkou mimořádných kvalit.

Foto: Jan Řehounek

Interiér nymburského krematoria

Článek

V roce 1921 vznikla v  Nymburce místní odnož spolku Krematorium, prosazující moderní formu pohřebnictví žehem. Po dohodě s obcí byla v únoru 1920 vypsána veřejná soutěž na projekt pohřební síně v centrální části nového hřbitova.

Z dvanácti podání byl shledán nejvhodnějším návrh místního stavitele Josefa Pfeifera. Konečné dopracování jeho návrhu, především po stránce architektonického vzhledu, bylo pak zadáno tehdy třicetiletému architektovi Bedřichu Feuersteinovi, jenž spolupracoval s Bohumilem Slámou. V roce 1922 předložil Feuerstein model budovy s obřadní síní, kolumbáriem a technologickou kremační částí. Stavba byla svěřena firmě architekta Emila Prücknera z Nymburka.

Provoz byl slavnostně zahájen 21. září 1924. Feuersteinovo krematorium reprezentovalo, jako jedna z prvních puristických realizací v Čechách, umění architektonické sekce Devětsilu na výstavě Bazar moderního umění v roce 1923.

Je výrazem nového chápání architektury podle světových architektů Armédéa Ozenfanta či Le Corbusiera, kteří se stali Feuersteinovými vzory. Tuto krásnou a architektonicky naprosto dokonalou stavbu, obracející pozornost ke geometrickým formám, kde pouze kubisticky zdůrazněná osa kříže je jistou asociací na minulost, ovládají jednoduché tvary a čisté plochy s hrou světla a stínu.

Vláda České republiky schválila na svém zasedání 20. února 2017 nymburské krematorium národní kulturní památkou.

Exteriér i interiér nymburského krematoria přitahují i filmaře. Mimořádně zajímavý objekt si zahrál např. ve filmech Fany Karla Kachyni, Kolja Jana Svěráka, Příliš hlučná samota Věry Caisové či v seriálu Trpaslík Jana Prušinovského.

Reklama

Výběr článků

Načítám