Hlavní obsah
Červená brána poblíž náměstí Foto: Vratislav Konečný

Při obléhání Horažďovic na prasklý vřed zahynul Rudolf Habsburský zvaný Kaše

Roku 1307 byly Horažďovice ještě malé město. Založeny jako Goraždějovice, žákem a nástupcem věrozvěsta Metoděje knězem Gorazdem. Dnes by je nepoznal, dlouho jsem neviděl tak pěkné místo, čisté, příjemné, s řadou památek.

Červená brána poblíž náměstí Foto: Vratislav Konečný
Při obléhání Horažďovic na prasklý vřed zahynul Rudolf Habsburský zvaný Kaše

Král pojídal kašovitou stravu

Rudolf Habsburský byl českým králem rok (1306-1307). Vzpomíná se na něho jako na krále Kaši. Měl zažívací potíže, proto jedl kašovitou, takzvanou mnišskou stravu.

Rakouský vévoda se dostal na český trůn po podivné vraždě Václava III. v Olomouci. Tímto atentátem byli smeteni mužští Přemyslovci z trůnu. Rudolfův otec Albrecht ho chtěl prosadit, nakonec se rozhodlo ve prospěch Jindřicha Korutanského, manžela Václavovy sestry Anny.

Rudolf ale vytáhl proti Jindřichovi do Čech, za ním i Albrecht, nakonec před nimi Korutanský prchl. Rudolf se musel po celý rok vypořádávat s odbojnou šlechtou.  Na jeho stranu se ale přidali Jindřich z Lipé, Hynek z Dubé, arcibiskup Jan IV. z Dražic a další přední osobnosti. Rudolf musel slíbit oženit se s vdovou po Václavu II. Eliškou Rejčkou a splatit přemyslovské dluhy.

Ne všichni byli s králem, který utahováním opasků šlechty zlepšil stav královských financí, spokojeni. Rebelovali proti němu, do Horaždovic se vydal na trestnou výpravu proti Bavorovi ze Strakonic. Při obléhání města zemřel. Říkalo se, že ho otrávili, ale byl nemocen, hygiena nebyla zrovna na výši. V ležení řádila úplavice.

Dokonce před smrtí napsal otci, že nebyl otráven, jak se v ležení říká, aby tyto pomluvy nebral v potaz. 

Jeho pomník stojí v lukách asi dva kilometry od města. Prasklý žaludeční vřed ho usmrtil ve chvíli, kdy obránci města hodlali kapitulovat. Zemřel 26 let stár (1281-1307). 

K pomníku vede červená značka kolem bývalých lázní u kaple svaté Anny. Nyní je tu pouze pramen, z lázní zbyla využívaní budova pro zcela jiné účely. 

Od Kocoura po zámek

Město má ze středověku zachovánu část hradeb, ozdobou jsou brána zvaná Kocour a Červená brána, Ta je druhou nejstarší branou městského opevnění u nás. Postavili ji v roce 1252.

Zámek stojí na místě gotické tvrze, je to rozsáhlý komplex. Zabydlely se v něm muzeum, galerie, knihovna, část zámeckých pokojů a dům mládeže.

Na náměstí stojí děkanský kostel sv. Petra a Pavla. V uličce za ním najdete bývalé masné krámy. Postaveny byly v roce 1598. Do roku 1837 lemovaly obě strany ulice. Nyní jen jednu. 

Od kostela vedou schody k Otavě. Neregulované nábřeží překlenuté dvěma železnými mosty je hezké, tady se dobře fotí. Kousek od mostu stojí velký Rosenauerův mlýn, bývalá papírna. Trochu rozvalené stavení. Podle letáčku z infocentra však prohlídkový objekt. 

Bývaly tu perlorodky

Horažďovice byly proslulé perlorodkami z Otavy, chovaly se tu hlavně v 15. a 16. století. Poté chov ustal, další byl obnoven na přelomu 18. a 19. století. Násadu přivezli z Holandska, vše o nich se dozvíte v muzeu, které je umístěno v zámku.

Chovali je v mlýnském náhonu, ale znečištěná voda je vyhubila.

Muzeum vzniklo po Národní výstavy československé v roce 1895, otevřeno veřejnosti bylo roku 1898. Infocentra najdete na zámku a na náměstí. 

yknivoNumanzeSaNyknalC

Výběr článků