Hlavní obsah

Přežít díky cvrčkům a nakrmit kalifornské žížaly, i to zvládnou studenti gymnázia v Bílovci

Novinky, Lenka Gulašiová

Tlačítkem Sledovat můžete odebírat oblíbené autory a témata. Články najdete v sekci Moje sledované a také vám pošleme upozornění do emailu.

Ne všichni gymnazisté umí krmit kalifornské žížaly, preparovat cvrčka, založit vermikompost či zjistit složení vody. Ne každá škola totiž spolupracuje s Hornicko-geologickou fakultou VŠB-TUO. Gymnázium Mikuláše Koperníka v Bílovci se však rovnou zapojilo do pilotního projektu.

Foto: Archiv Gymnázia Mikuláše Koperníka v Bílovci
Článek

V bíloveckém gymnáziu totiž zástupci zmíněné fakulty vedou od loňského října kroužek s názvem VŠ NANEČISTO s katedrou environmentálního inženýrství.

„Je to náš pilotní projekt. Při výběru partnerské školy jsme vycházeli z toho, že právě na bíloveckém gymnáziu studovali naši dva úspěšní doktorandi, z nichž jeden, vlastně jedna, je nyní lektorkou kroužku,“ informovala vedoucí katedry Silvie Heviánková.

„Vybrali jsme několik tematických okruhů, jejichž prostřednictvím chceme studentům co nejpřitažlivější formou pokusů v laboratoři, ukázek v přírodě, exkurzí a besed prakticky přiblížit, co všechno mohou na naší katedře studovat. Už dlouhodobě totiž pociťujeme, že jsme pro výběr vysokoškolského studia až druhou volbou. A my bychom toto pořadí chtěli obrátit," akcentuje s tím, že se stejným cílem bude 25. ledna organizován také den otevřených dveří fakulty.

Docentka Heviánková upřesnila, že žáci se v kroužku dozvěděli i to, jak přežít v divočině, co je v přírodě i v bezprostředním okolí školy jedlé a po kterých rostlinách nebo bezobratlých živočiších v případě nouze sáhnout.

Studenti také založili vermikompost, který díky působení vyšlechtěných kalifornských žížal získá ty nejcennější živiny. A hlavně nepotřebuje velký prostor. V bíloveckém gymnáziu ho mají ve dvou plastových kbelících a žížaly krmí organickým odpadem – slupkami z ovoce a zbytky potravin ze svačin. Jedním z tematických okruhů byl také rozbor studniční, povrchové a pitné vody a úprava vzorků vody například chemickým srážením a iontovou výměnou. 

„Životní prostředí mě zajímá, hlavně zacházení s odpady. Proto mne snad nejvíc zaujalo vermikompostování, hned jsem začala přesvědčovat rodiče, abychom si tento kompost založili. Bydlíme na vesnici a na zahradě bychom ho perfektně využili. Láká mě i to, že založení je naprosto jednoduché, pořizovací náklady nejsou vysoké, kalifornské žížaly se dají leckde snadno koupit," uvedla šestnáctiletá Johanka Vajdová, která by chtěla obor se zaměřením na životní prostředí studovat i na vysoké škole.

Sedmnáctiletý Adam Širůček, student třetího ročníku, se na kroužek přihlásil hlavně proto, že k jeho oblíbeným předmětům patří chemie a biologie a zajímá se o přírodovědná témata. „Baví mne, že nám lektoři přednášejí zábavným stylem, navíc si leccos prakticky vyzkoušíme. Například jsme zkoumali složení vody. To se mi bude hodit, máme doma studnu, provedu rozbor vody i její případnou úpravu," dodal.

Začátkem února navštíví účastníci kroužku katedru environmentálního inženýrství, kde si v laboratoři vyzkoušejí proces flotace uhlí. A další exkurze a besedy je čekají například ve spalovně odpadů, úpravně vody, v planetáriu, na haldě Ema, v Landeku.

Zajímavosti z environmentálního inženýrství představí zástupci katedry také 29. ledna na dni otevřených dveří Gymnázia Mikuláše Koperníka v Bílovci.

Reklama

Související témata:

Výběr článků

Načítám