Hlavní obsah

Přednáška v orlickoústecké knihovně připomněla výročí památné bitvy u Zborova

Novinky, Stanislava Dvořáková

Ve středu 20. září literární historik Pavel Mertelík na přednášce v Městské knihovně v Ústí nad Orlicí slovem i obrazem přiblížil výročí památné zborovské bitvy v roce 1917.

Foto: Stanislava Dvořáková

Ukázka legionářské literatury a dokumentů na přednášce Bitva u Zborova slovem i obrazem.

Článek

Dne 2. července letošního roku uplynulo 100 let od bitvy, v které zborovští bojovníci se bili a umírali za svobodu a samostatnost českého a slovenského národa.

"Tam kdesi na větrné pláni na Vaše kosti skřivan vzlét. Jsou mrtví, jejichž umírání k životu probudilo svět. Jim v krvi bratří, v srdcích dětí vztýčila pomník rodná zem. A jejich poselství k nám letí přes hroby přísným příkazem."

Poetickými slovy básně Josefa Hory přiblížil literární historik Pavel Mertelík ve své přednášce atmosféru památné bitvy u Zborova, která se stala základním kamenem při vzniku Československého státu. 

"Po třistaleté porobě českého národa a po tisíci letech nesvobody slovenského národa bojovala tehdy opět poprvé naše vojenská jednotka, zorganizovaná z dobrovolníků, proti nenáviděným utlačovatelům a za samostatnost své rodné země."

Lektor pokračoval úryvkem z příspěvku Hrdiny ČSSR a SSSR armádního generála Ludvíka Svobody uvedeného v dokumentu Zborov 1917, kterou vydalo v roce 1967 vojenské muzeum - Vojenský historický ústav a Klub přátel vojenské historie a zbraní v Praze. 

Další ukázkou byla kniha Československé legie v Rusku, což je sborník malířských dokumentů, který vydal Památník odboje v Praze v roce 1922. Uvedené kresby jsou dokladem jak velkou potřebou byl pro československé legie kulturní život.

Každý malý oddíl měl "svého malíře". Ve volných chvílích, po výcviku, službě a boji, se za frontou hrálo divadlo, zpívalo, koncertovaly vojenské hudby, zdobily se příbytky a vagony "těplušky" vlasteneckými a revolučními alegoriemi, psaly deníky a kroniky, byly vydávány časopisy, malovalo se, kreslilo a fotografovalo. Vznikala tak specifická legionářská literatura.

Vášnivým fotografem byl František Parolek, který svými snímky vytvořil památník o budování československého vojska na Rusi pod vedením T. G. Masaryka. Obdobně další legionářský spisovatel Rudolf Medek ve svém díle válečných pamětí a vzpomínek z let 1914-1920 přibližuje vliv návštěv T. G. Masaryka na utužení nálady vojska při jeho návštěvách jednotlivých pluků.

Dalšími představenými knihami na diapozitivech i skutečných výtiscích byly: Vzpomínky Jaroslava Riedla, malíře a dokumentaristy Jindřicha Vlčka, Zborov - román hrdinských srdcí Adolfa Zemana a legionářský časopis Houpačky.

Na závěr zajímavé bohaté přehlídky legionářské literatury, četných maleb a fotografií byla promítnuta ukázka z filmu Zborov.

Reklama

Výběr článků

Načítám