Článek
Malinovskij začal svoji vojenskou kariéru velmi brzy. Protože nebyl pro nízký věk odveden, tajně se dostal roku 1914 do transportu na frontu a nechal se zapsat jako dobrovolník do carské armády. V 17 letech získal za statečnost první vyznamenání - Kříž sv. Jiří IV. třídy. Po vyléčení z těžkého zranění se přihlásil do ruského expedičního sboru a roku 1916 odjel do Francie.
O 2 roky později se stal členem elitní 1. marocké divize Cizinecké legie. Zde získal celkem tři Válečné kříže (Croix de Guerre). Po návratu do Ruska se přidal k bolševikům a vystudoval Frunzeho Vojenskou akademii v Moskvě. Roku 1937 byl jmenován vojenským poradcem ve Španělsku. V době napadení Sovětského svazu Německem byl velitelem 48. střeleckého sboru.
V dubnu 1943 už jako armádní generál velel jihozápadnímu frontu. O dva roky později jako velitel 2. ukrajinského frontu postupoval přes Rumunsko a Maďarsko. Osvobodil jižní Moravu a 26. dubna 1945 Brno. Po válce byl jmenován velitelem sovětských vojsk na Dálném východě. V roce 1957 se stal ministrem obrany. Zemřel 31. března 1967.
Malinovskij získal za svoji bohatou vojenskou kariéru desítky různých vyznamenání, medailí a řádů, mnohé několikrát po sobě (řád Lenina pětkrát, hrdina SSSR dvakrát). Nechybí mezi nimi ani Československý řád Bílého lva Za vítězství I. třídy.
Padesát let je sice kulaté výročí, ale zdá se, že se na jižní Moravě žádné vzpomínkové setkání konat nebude. Jak uvedl tiskový mluvčí Magistrátu města Brna Filip Poňuchálek, magistrát k tomuto výročí žádnou akci nechystá.
