Hlavní obsah
Nenápadná stanice na Knížecí, odtud jede "orchestrion" do Hostivic Foto: Vratislav Konečný

Pražský Semmering: horskou trať paradoxně zachránily povodně

Jízda Pražským Semmeringem začíná na ojedinělé stanici. U autobusového nádraží na Knížecí, na Severním nástupišti smíchovského nádraží. Netušil jsem to, špatně se podíval na odjezd, a tak když mne vlak unášel Prokopským údolím, docela mne to udivilo. Průvodčí mi pak vysvětlil, kde nastoupit.

Nenápadná stanice na Knížecí, odtud jede "orchestrion" do Hostivic Foto: Vratislav Konečný
Pražský Semmering: horskou trať paradoxně zachránily povodně

Velkolepé plány nevyšly

S osobním smíchovským nádražím nemá výchozí, a zároveň z opačného směru konečná stanice, nic společného. Byla zbudována pro trať 122, spojující přes Hostivice Prahu s Rudnou.

Založila ji Buštěhradská železniční společnost v roce 1872, koleje vedly z Prahy do Hostivic. Na osmi kilometrech adhezně překonává stometrový výškový rozdíl, hned na začátku vede u Hlubočep přes dva nádherné kamenné viadukty. Pražský Semmering se jí začalo říkat údajně kvůli podobnosti s rakouskou, tehdy c. a k. drahou.

Zrušit, nezrušit?

Buštěhradská chtěla postavit na Smíchově největší pražské nádraží, nakonec z toho sešlo. Na Semmering se dá jet i z Hlavního nádraží, ale ze Smíchova je cesta jaksi autentičtější.

Trať měla několikrát kvůli nerentabilitě namále, v jednu dobu se naopak uvažovalo o její elektrifikaci, nakonec zůstala zachována. Nebýt povodní roku 2002, kdy se dala využít pro nákladní i osobní dopravu na levém břehu, asi by zbyla jen ve vzpomínkách.

Z Knížecí se po několika kilometrech vjíždí na viadukty, jsou téměř v původním stavu, dolní dlouhý 115 metrů se sedmi oblouky až 25metrovými, horní 92metrový s 5 oblouky. Byly postaveny za 17 měsíců. Projedete kolem Hlubočepských ploten, pozůstatku vápencového lomu. První zastávkou je Žvahov, odtud se ještě otevírá hezký výhled na Prahu, poté je jich již pomálu.

V zářezu mezi skalami, kterými trať pokračuje, vidíte pozůstatky druhé koleje, z pokusu o rozšíření trati. V Jinonicích úsek Semmeringu končí. Na místě bývalého Motorletu, fabriky známé po Evropě, se začíná tyčit obří novostavba.

Další zastávky jsou většinou na znamení. Vlak se proplétá lesním porostem, kolem parku Cibulka, na okraji města je množství zahrádkářských kolonií, podjíždíme stolovou horu Vidouli. Nádraží na Zličíně je docela velké, stojí na okraji sídliště Řepy. Odtud se dá sjet tramvají nebo busem do centra. Nebo jet dál do Rudné, dá se sjet vlakem přes Zbuzany, Řeporyje, Holyni zpět na Smíchov. Trať má číslo 173. Pojedeme ale až do Hostivic.  

Z oken vláčku zahlédnete věžičku bývalé ženské věznice, kde leží na hřbitově strašný loupežník Babinský, který tu dožil jako zahradník v ženském klášteře. Koleje se klikatí okrajem Prahy, převezou vás přes dálniční okruh, zahlédnete letiště v Ruzyni a už se ozývá hlášení, že se blížíte do Hostivic.

Je možný přestup na vlak do Prahy přes Veleslavín a Dejvice na Masarykovo nádraží. Vlaky navazují. Zase uvidíte spoustu zahrádek, v Dejvicích i tunel Blanka. Průjezd Stromovkou, přejetí Vltavy a jste v centru Prahy.

Horská trať

Název Semmering je odvozen od rakouské trati v Alpách. Prochází mezi spolkovými zeměmi Dolní Rakousko a Štýrsko horským sedlem Semmering. Dokončili ji v roce 1854, jednalo se o první evropskou horskou železniční trať.

Semmering se stal synonymem pro převážně úvraťové  tratě, u nás je podobně označená trať na krušnohorskou Moldavu.

yknivoNumanzeSaNyknalC
Sdílejte článek

Seznam.cz zavádí tlačítko Líbí se

Dejte redakci i ostatním čtenářům vědět, jaký obsah stojí za přečtení.

Články s nejvyšším počtem Líbí se se budou častěji zobrazovat na hlavní stránce Seznamu a přečte si je více lidí. Nikomu tak neuniknou zajímavé zprávy.

Reklama

Výběr článků