Článek
Kde jste byl 17. listopadu 1989 a co jste dělal?
Začátek Sametové revoluce jsem zažil jako student Střední průmyslové školy strojnické. Tehdy mi bylo 16 let a v podstatě jsem ani nedokázal docenit politickou důležitost okamžiků. I přes to, že jsem celé dění vnímal spíše jsem jako záminku “ulít” se ze školy, zprávy o studentských stávkách i dění v ulicích pro mě bylo zcela novou zkušeností, na kterou se nezapomíná. Dny a události konce roku 1989 nám - tedy těm mladším studentům - objasnily důležitost listopadových událostí.
Jaká je vaše nejintenzivnější vzpomínka na tento den?
Jako dnes vidím situaci, kdy jsem se spolu s mými spolužáky snažil přesvědčit ostatní studenty SPSŠ, aby nešli na hodiny výuky a vyrazili s námi do ulic. I přes značný odpor vyučujících a strach z možných postihů se nám to nakonec povedlo.
Jak vzpomínáte na komunistickou éru?
Byl jsem příliš mladý, abych dokázal hodnotit jeho veškeré dopady. Ale i tak se mi vybavuje např. nemožnost volně cestovat. Nebo špatná vybavenost tehdejších samoobsluh s frontou na banány či pomeranče, kdy na člověka bylo určeno kilo tohoto tehdy velmi nedostatkového ovoce.
Co pro vás znamenala revoluce?
Neuvěřitelný pocit sounáležitosti… Samé pozitivní emoce a bojovnost lidí za demokracii. A také schopnost lidí se dohodnout, „táhnout za jeden provaz“, podstoupit jistá rizika a nepohodlí pro dobrou věc. Pro mě jsou právě tohle vzácné vzpomínky.
Jak jste prožíval první svobodné volby a koho jste volil?
Když už jsem se stal právoplatným voličem, volil jsem Občanské fórum, asi jako většina demokraticky smýšlejících občanů naší země.